Stát plánuje průzkum u Krupky, hornické krajině hrozí vyškrtnutí z UNESCO

  17:36,  aktualizováno  17:53
Hornická krajina Krupka, která je součástí Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge zapsaného na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je v ohrožení. Stát chce totiž u Krupky prostřednictvím podniku Diamo zkoumat ložiska nerostů.

Nedokážu si představit, že v naší hornické krajině budou stát obrovské stroje nebo že by Husitskou ulicí, která je jedinou přístupovou komunikací do našich revírů, jezdila těžká technika, řekl na tiskové konferenci místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (vpravo). | foto: Pavel Přibyl, MF DNES

Ministerstvo životního prostředí už zahájilo řízení ve věci stanovení průzkumného území nerostného bohatství v horském terénu nad Krupkou. Pokud by k němu skutečně došlo, může být podle vedení Krupky soubor památek vyškrtnutý ze světového seznamu. Město proto s postupem státu zásadně nesouhlasí.

„Jsme odhodláni udělat vše pro to, abychom ochránili kulturní dědictví, ale také životní prostředí nás všech i dalších generací. Domníváme se, že kvalitní život nelze vyvážit finančními efekty případné budoucí těžby. Tento kraj si zaslouží zlepšování životního prostředí a nikoliv pravý opak,“ řekl místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (Krupka naše město).

Česká republika se podle něj na jedné straně zavázala hornické památky chránit a na druhé plánuje aktivity, které je mohou ohrozit.

„Zápisu na světový seznam předcházela více než dvacetiletá snaha odborníků a celých týmů na obou stranách Krušných hor. Neuplynul ani rok a zástupci Diama nám představili záměr průzkumného území na Krupecku. V první chvíli jsme ani nechtěli věřit, že stát chce ve světové památce něco takového dělat,“ kroutí hlavou Kadlec.

Město už přijalo usnesení, že s vydáním souhlasného stanoviska k žádosti o stanovení průzkumného území zásadně nesouhlasí. Písemné připomínky k řízení musí coby jeho účastník zaslat nejpozději do 15. března. Ministerstvo životního prostředí poté rozhodne, zda průzkum povolí.

„Připomínky samozřejmě pošleme, z větší části už je máme zpracované. Jedná se o velmi rozsáhlý materiál,“ potvrdil Kadlec.

V žádosti o stanovení průzkumného území je podle něj mimo jiné uvedeno, že průzkumné vrty mohou být až 500 metrů hluboké.

„Nedokážu si představit, že v naší hornické krajině budou stát obrovské stroje nebo že by Husitskou ulicí, která je jedinou přístupovou komunikací do našich revírů, jezdila těžká technika. Jde nám o zachování kvality života občanů Krupky a také o životní prostředí. Nikdo se nemůže divit, že máme obavy,“ dodal.

Vedení města mělo od loňského podzimu tři schůzky se zástupci Diama, ale i České geologické služby, Českého báňského úřadu a ministerstva životního prostředí.

Monitorovací práce mohou mít výrazné dopady, míní Jurečka

„Když nám záměr představovali, upozorňovali nás, že se bude jednat o drobný sběr vzorků nerostů. Když jsme se ale před měsícem byli podívat v terénu, bylo nám řečeno, že například v ústí štoly Václav by se nejednalo jen o sběr z hald. Najednou jsme slyšeli věty typu: „cesta je dobrá, sem se bagr vejde“. To až se dozví orgány UNESCO, zdvihnou varovný prst,“ je přesvědčený Kadlec.

Podobný názor má i bývalý ministr zemědělství, poslanec a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který se v pondělí se situací v Krupce seznámil.

„Vnímám velkou obavu vedení města Krupky, že monitorovací práce, ke kterým běží správní řízení, mohou mít výrazné dopady na život lidí v tomto území a také na Hornickou krajinu Krupka,“ řekl Jurečka.

„Určitě se budu ptát ministrů průmyslu a obchodu, životního prostředí, ale i premiéra, jakým způsobem jsou propojeny informace, aby jeden zájem státu nenarušoval druhý. Nedokážu si představit, že by na tomto území jednou probíhala těžba. Je to podle mě jen marnění času a peněz daňových poplatníků,“ dodal Jurečka.

O tom, zda ministerstvo životního prostředí skutečně povolí Diamu stanovení průzkumného území nad Krupkou, by se mělo rozhodnout ještě v letošním roce. „Pro nás je to zcela nepřijatelné a pokud se tak stane, bude to pro nás důvod poslat hlášení orgánům UNESCO,“ zdůraznil Kadlec.

Autor: