Nové vedení Ústeckého kraje o odstranění symbolu, který dlouhá léta překrýval obří billboard, začalo uvažovat hned po svém zvolení loni na podzim. Nakonec se ale ukázalo, že zakázku na sundání reliéfu zadalo již minulé vedení kraje v rámci současné velké rekonstrukce úřadu.

„Zjistili jsme, že zadání o odstranění srpu a kladiva padlo již dávno před naším nástupem. Je to součást zakázky pro firmu, která budovu opravuje,“ sdělil náměstek ústeckého hejtman Jiří Řehák (Spojenci).

11 fotografií

K odstranění památky na doby minulé přispěl podle náměstka i technický problém.

„Travertin na plastice byl již velmi rozbitý a nešel sundat jinak, než že se musí opravdu rozbít. Plastika tak nešla ani zachovat. Je to velká škoda, ale vzhledem k technickému stavu to muselo dolů,“ uvedl.

Travertinové obložení z průčelí se nakonec vešlo na pět palet. Zda v budoucnu úřednickou budovu ozdobí znak Ústeckého kraje nebo něco zcela jiného, zatím není jisté.

V lednu plánuje kraj vypsat výběrové řízení pro studenty Fakulty umění a designu ústecké univerzity, kteří by měli přijít s nápady, jak nakonec prázdnou plochu využít.

S postupem kraje však nesouhlasí odborníci. Ačkoliv úřednická budova ani plastika nemá status památky, jde o synonymum doby, v níž vznikly. 

„Jakýkoliv symbol své doby má význam. Není dobře zapomínat na historii, která tu byla čtyřicet let. I symboly komunismu tak mají své opodstatnění a pokud je všechny vymažeme, mladší generace ani nebude vědět, že tady nějaká taková doba byla,“ uvedl památkář Stanislav Flesar.

Tím, že reliéf přežil na svém místě více než třicet let po pádu komunismu, měl s ním kraj i podle historika ústeckého muzea Martina Krska naložit jinak. 

„Mě osobně to mrzí a je to opravdu velká škoda. Myslím si, že architektonická či výtvarná soutěž se měla vyhlásit ještě dokud plastika existovala, a teprve po jejím skončení řešit, co dál,“ okomentoval situaci.

Shodou okolností získalo v minulých dnech ústecké muzeum darem dva modely dalších variant, jak mohla plastika srpu a kladiva vypadat. 

„Evidentně je to dílo výtvarníka Antonína Procházky. První z nerealizovaných návrhů také pracoval s obkladem travertinem, ale byl více abstraktní. Druhý měl brutalistní formu z pohledového betonu a kovu,“ doplnil jako zajímavost Krsek.