Na rozměrné vitráži o velikosti 8 × 4 metry, která vznikla zřejmě koncem 19. století, začali manželé pracovat před několika lety. Získali ji z pozůstalosti jednoho karlovarského vitrážníka.
„Jde o vitráž, kterou sejmul z dnes již neexistujícího kostela v Doupovských horách. Podařilo se nám zrestaurovat až 70 procent původní vitráže, zbytek jsme museli udělat nový,“ řekla Jitka Kantová s tím, že je symbolické, že vitráž pochází z části Sudet z kostela, který již neexistuje, a vrací se zpět do jiné části Sudet.
Zrestaurování díla stálo zhruba 500 tisíc korun, Kantovým pomohla řada sponzorů, jejichž jména jsou k vidění po stranách vitráže. Ještě před několika měsíci chybělo dokončit docela velkou část díla a sami manželé předpokládali, že vyhotovení ještě několik let potrvá. Nakonec se podařilo práce uspíšit.
„V lednu a únoru jsme měli méně zakázek kvůli pocovidové době a válce na Ukrajině, tak jsme se pustili do vitrážového stropu. Jakmile jsme na něm začali pracovat, řekli jsme si, že už to musíme dokončit. Samotné nás mrzelo, že vitráž nebyla dokončená,“ popsala Kantová.
Podíleli se i na naučné stezce
Jeden dílek ale stále chybí. Původní se totiž někam „ztratil“. „Pozůstalost je tak rozsáhlá, že se nám někde poslední díl zatoulal. Jsme si jistí, že někde je, jen ho musíme najít. Stěhujeme náš velký sklad, takže všechny vitráže musíme vzít do ruky a musí se najít,“ poznamenala Kantová.
Díl vitráže poté čeká zrestaurování a instalace. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o náročný proces, chtějí poslední dílek manželé umístit až po skončení turistické sezony.
Samotný kostel manželé zachránili před devastací. Památku, která je poprvé zmíněna už v roce 1338, ale podle dochovaných románských prvků je zřejmě starší, postupně opravují už několik let. Vzniklo v něm právě muzeum vitráží, jež ukazuje vývoj tohoto uměleckého řemesla. Další expozice přibližuje historii regionu.
Zdevastovaný kostelík koupili za korunu, pod ním našli slovanské pohřebiště |
Pro veřejnost je kostel otevřen od dubna do konce října o víkendech vždy od 10 do 17 hodin. Konají se v něm i různé kulturní a společenské akce. Nejbližší je koncert Petra Linharta 4. června, který je spojený se slavnostním otevřením letos dokončené naučné stezky vedoucí na nedaleký Vochlický vrch se stejnojmennou rozhlednou.
Na vzniku trasy se Kantovi podíleli. „Kostel a rozhlednu spojuje geologicko-umělecko-duchovní naučná stezka. Jednotlivá zastavení jsou vytvořena z hornin, které se v regionu vyskytují. Velmi zajímavý je kámen, který vypadá jako šlehačka, na který hrozně rády lezou děti. Mně osobně se líbí zastavení se žulou, což je symbol velké stálosti a my z ní máme vytvořený kříž. Žulové kameny pocházejí z místního hřbitova a vyjadřují tak úctu k lidem, kteří zde žili a zároveň jde i o memento mori pro budoucnost,“ přiblížila Kantová.
Podobně jako libyňskému kostelu hrozila zkáza i Vochlické rozhledně. Za pomoci přátel se Kantovi před časem pustili také do její obnovy.