Kvůli mnohým případům porušování lidských práv ze strany represivních složek zastupitelé ukončili spolupráci rovněž s běloruskou Mogilevskou oblastí, dále schválili odstoupení od dohody s vládou Republiky srbské a vypovězení platnosti deklarace o navázání přátelského vztahu s čínskou provincií Anhui.
Pro ukončení spolupráce se všemi oblastmi bylo nakonec 37 zastupitelů, 12 se zdrželo a 5 bylo proti.
Co se týče utnutí kontaktů s ruskou Vladimirskou oblastí, kraj k tomu podle hejtmana Jana Schillera (ANO) přistoupil proto, že tady dlouhodobě vůbec žádná spolupráce nefungovala.
„Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem po vyhoštění části ruských diplomatů kvůli důvodnému podezření, že na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 se podíleli ruští agenti, celou věc jen urychlila,“ dodal hejtman s tím, že kraj se chce soustředit na nejbližší sousedy, tedy například německé Sasko a Slovensko.
Náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) upozornil stejně jako hejtman Schiller, že spolupráce končí v oblastech, kde již dlouho žádná neexistuje. „Je také nutné změnit východní kurz bývalého vedení kraje. EU jasně definovala že lidská práva jsou v Bělorusku porušována a lidská práva jsou něco víc, než si tady myslíme,“ dodal Řehák.
Rozhodnutí kraje kritizuje opoziční KSČM. Kraj prý nespolupracuje s vládami, ale oblastmi v daných zemích a neměla by se do toho míchat politika.
„Kraj má zahraničních partnerů daleko víc, tak nevím, proč revidujeme jen tyto. V případě Běloruské republiky je to podle důvodové zprávy kvůli množícím se případům porušování lidských práv ze stany běloruských silových složek. Nemyslím si, že je věc krajského úřadu hodnotit míru demokracie v zemi,“ sdělil komunistický zastupitel Petr Kubeš.
Autobusy z Běloruska
Údajná dvojí tvář kraje v případě Běloruska se pak nelíbí opozičnímu zastupiteli Štefanu Drozdovi (STAN). Kraj podle něj sice škrtá spolupráci s Mogilevskou oblastí, ale na druhé straně kupuje 90 autobusů z Běloruska pro Dopravní společnost Ústeckého kraje (DSÚK). „Dodavatel, společnost NMN, nabídla běloruské autobusy MAZ, přitom má základní jmění tisíc korun a dovozy autobusů se nikdy nezabývala,“ sdělil Drozd.
Podle radního Marka Hrabáče (ANO) však nelze vyřadit z veřejné zakázky uchazeče, který splnil všechna kritéria. Jindřich Franěk z krajského odboru dopravy doplnil, že kvalifikace dodavatele byla prokázána pomocí subdodavatele, tedy firmou MAZ.
„To je běžné. Neříkáme, že jsme z výsledku této soutěže úplně nadšení, cena je ale dobrá. A nevyčítal bych to této radě, výběrové řízení běželo už v březnu minulého roku a schválil ho i ÚHOS. Společnosti DSÚK je nyní nadáváno, že podporuje režim v Bělorusku, ale my musíme postupovat podle zákona o veřejných zakázkách,“ uvedl Franěk.