„I přes epidemii koronaviru, která v loňském roce zpomalila plánovaný proces obnovy kaple, práce pokračují kupředu. Na základě dobových materiálů firma, která se specializuje na historická zastřešení, vytvořila modelaci a nyní připravuje přesnou kalkulaci,“ uvedl iniciátor záchrany stavby Jiří Kašpar s tím, že v blízkém okolí má také dojít k vykácení náletových dřevin.
S financováním opravy má pomoci veřejná sbírka, kterou zastřešila římskokatolická církev v Liběšicích. Dosud se vybralo přes 40 tisíc korun.
„Pokud vše půjde dobře, k zastřešení kaple by mělo dojít letos,“ poznamenal Kašpar.
Už v roce 2019 byl vyčištěn vodní pramen zanesený listím. Přibyla tam také informační tabule o historii kaple, která je součástí naučné stezky.
Osmiboká kaple se nachází necelých 300 metrů jihovýchodně od tamního zámku. Vybudována byla v roce 1767, sedmnáct let poté, co byl objeven minerální pramen. Nechal ji vystavět majitel panství Jan František Kulhánek z Klaudensteina.
V minulosti byla kaple s pramenem poutním místem, ke kterému lidé chodili kvůli léčebným účinkům vody. Zázračné účinky pramene byly jedním z předpokladů stavby kaple a vzniku poutní tradice do Stekníku.
Pověst o uzdravených vojácích
Věhlas pramene byl tak velký, že se každoročně do Stekníku konalo poutní procesí až z Mostu-Zahražan a celého postoloprtského panství.
„Léčivé účinky steknického pramene byly známy již roku 1750, kdy ho objevil tehdejší zámecký kaplan Abundus Krempelsetzer. Roku 1766 o prameni psal lékař s irským jménem Jakob O’Reilly v latinském spisku. Složení léčivé vody důkladně prozkoumal lékař Wolf, který o ní roku 1770 napsal další učené pojednání,“ upozornil Kašpar.
Voda je bohatá na železo, hořčík, vápník, sodík, draslík a další minerály. „K prameni se váže pověst z období třicetileté války, kdy měl uzdravit švédské vojáky nakažené tyfem,“ přidal zajímavost Kašpar.
Od 20. let 19. století není pramen využíván a kaplička chátrá. Kvůli chybějícímu zastřešení je voda znečištěna a v žádném případě se nedoporučuje pít.