Šlechtična měla skoliózu, objasnil výzkum ostatků vnučky zakladatele kláštera

  7:08
Odborníci dokončili zajímavý antropologický výzkum ostatků vnučky zakladatele kadaňského františkánského kláštera Magdaleny Fictumové z Kolovrat. Ty archeologové objevili loni na podzim při rekonstrukci kostela Čtrnácti svatých pomocníků, který je součástí františkánského kláštera.

Kosterní ostatky šlechtičny, která žila v 16. století, ukázaly, že trpěla bolestivým ortopedickým onemocněním.

„Šlechtična byla štíhlé a vyšší postavy, měřila kolem 170 centimetrů. Vzhledem k bolestivému onemocnění skoliózou a artrózou ale nemusela výškově dominovat, jelikož chodila pravděpodobně shrbena,“ popsala antropoložka Jana Kuljavceva Hlavová z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

Magdalena se dožila na tehdejší dobu i poměrně vysokého věku, a to zhruba 70 let.

Pietní místo se nacházelo v jižní lodi kostela, kde je pohřebiště Fictumů, ovšem bylo ukryto pod zpovědnicemi. Ale ani po jejich vystěhování, kdy putovaly do restaurátorské dílny, nebylo na první pohled patrné, že tam hrobka je. Objevili ji archeologové při průzkumu před trasováním nové elektroinstalace.

„O tom, že se v jižní lodi hrobka paní Magdaleny nachází, jsme věděli z historických písemností, ale nebyla v nich zmínka, kde přesně je,“ uvedl historik Lukáš Gavenda s tím, že díky tomu mohli doplnit další střípek do dějin kláštera.

Hrobka byla značně porušena a hrozilo její zborcení, proto bylo rozhodnuto o otevření a vyjmutí ostatků šlechtičny.

„Její ostatky jsou již uloženy v nové rakvi, jelikož původní se zcela rozpadla, a budou znovu pohřbeny. Neveřejný církevní obřad provedou generální vikář Litoměřické diecéze Martin Davídek a kadaňský děkan Josef Čermák tuto středu,“ poznamenal Gavenda.

Vědci chtějí zrekonstruovat i podobu tváře šlechtičny

V budoucnu by mohla veřejnost poznat i tvář Magdaleny Fictumové z Kolovrat.

„Na náhrobním kameni se nedochovala podoba, a tak jsme nechali naskenovat na půdě ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně její lebku a slibujeme si od toho, že se nám podaří její podobu zrekonstruovat,“ dodal Gavenda.

Na uložení do krypty čekají také repasované rakve s ostatky františkánských řeholníků.

„Stav krypty byl velmi tristní. V období 50. až 60. let minulého století byla vyrabována. Pohřbeno tam bylo několik desítek řeholníků, ovšem dochovaly se ostatky pouze osmnáct z nich. Všechny budou uloženy zpět,“ přiblížil Petr Liebscher, správce kadaňského kláštera.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků, jehož vlastníkem je litoměřické biskupství, prochází už několik let opravou. Do projektu za více než 50 milionů korun je zahrnuto restaurování maleb a kompletní obnova mobiliáře. Všechny restaurátorské práce mají letos skončit.