„K objevu došlo při standardním záchranném archeologickém výzkumu před stavbou provozní haly v Hrdlech. Už dříve jsme v areálu objevili sídliště Únětické kultury, tak jsme doufali, že tyto objevy budou pokračovat. Při letošním archeologickém dohledu jsme však byli zklamáni, protože nic podobného tam skrývka zeminy (proces odstranění vrchní vrstvy půdy – pozn. red.) neukázala,“ říká archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem Martin Trefný.
V jednom místě však nakonec odborníci objevili zvláštní jamku, na kterou je upozornila tmavší barva zeminy na jinak světlejším pískovém podloží. „Písek pro archeology není příznivý, protože v něm objekty nedrží tvar, rychle zvětrávají a vykopané stěny se sesypávají. Moc šancí jsme této tmavé skvrně nedávali, protože nikde v okolí nebylo nic zajímavého. Při prvních odkryvech zeminy se však začaly ukazovat zlomky keramiky,“ líčí Trefný.
Při dalším kopání se archeologům začal objevovat obrys keramické nádoby, který je ubezpečil, že jde o žárový hrob – místo, kam byl ukládán popel zemřelých. Největší radost přišla nakonec, když na dně hrobu odborníci spatřili železné kopí a dýku.
„Tyto artefakty ukazují na statut pohřbeného jedince. Byl to germánský bojovník a významný člen komunity. Podle keramické nádoby a podle výzdoby dýky jsme určili, že se jedná o dobu římskou, tedy období od 40 let před Kristem až po čtyři sta let po Kristu, kdy u nás jako stěžejní populace žily germánské kmeny,“ popisuje archeolog.
Vědci se domnívají, že při pohřbu byla do hrobu nejdříve uložena urna s popelem a dva hlavní milodary, dýka a kopí. Na ně pak přišly i další zbytky z pohřební hranice, ve kterých byly zlomky keramiky, kovový kroužek a kousky spálených kostí.
Všechny artefakty archeologové z hrobu vyzvedli, keramickou nádobu však už na místě museli obalit speciální fólií, aby se nerozpadla. „Před rozebráním ji prozkoumáme pod rentgenem v archeologickém ústavu v Brně, abychom zjistili, co přesně je uvnitř a jakým způsobem s ní pracovat, abychom neporušili případné artefakty, které by se v ní mohly nacházet,“ vypráví Trefný s tím, že v nádobě očekává kromě popela zemřelého i nějaké další milodary.
Kovové nálezy archeologové nejprve podrobně prohlédnou pod mikroskopem, neboť na povrchu by mohly být otisky textilií. Poté bude možné provést analýzy, z jakého přesně materiálu předměty jsou a jakým řemeslným způsobem byly vyrobeny. „Teprve poté, až budou předměty z informačního hlediska vytěženy, bude možné provést jejich konzervaci. Na vystavení nalezených artefaktů se návštěvníci Podřipského muzea mohou těšit zhruba za rok,“ říká Trefný.
Nález ostatků 19 mamutů v Ústí nad Labem je evropský unikát. Vědci doufají v objev tábořiště |
Žádný další hrob z této doby v lokalitě nalezen nebyl. Trefný doplňuje, že takto izolované hroby vůbec nebývají časté. „V závěru roku se však v lokalitě bude skrývat zemina ještě v jedné části, tak možná odhalíme více,“ dodává.
Doba římská, z níž nalezené artefakty pocházejí, je označení pro období, kdy Římské impérium dosahovalo až k Dunaji. „Germánské kmeny se tak ocitly v sousedství Římské říše a na naše území se z ní dostávalo velké množství římských výrobků, například bronzové nádoby, spony nebo mince. Protože hmotná kultura původem z římských provincií určuje ráz hmotné kultury domácí, používá se označení ‚doba římská‘,“ přibližuje Trefný. „Není to ale tak, že by na našem území plošně žili Římané,“ dodává.