„Hlavně nic nekácet, naopak přidat stromy a rostliny,“ píše na sociální síti paní Katka. Uživatel Matěj se zase ptá, zda vůbec nějaké stromy na pahorku zůstanou. A pan Vratislav skepticky doplňuje: „Těch ‚parkových úprav‘ se trochu bojím. Aby zase někdo neřešil nebezpečnost starých stromů ultimátním způsobem.“
Zastánci vzrostlých stromů se však žádného velkého kácení bát nemusejí. „Chci upokojit všechny, kdo se obávají, že na náměstí vykácíme všechno, co tam desítky let roste. To se nestane. Povolení ke kácení se vztahuje jen na část dřevin, a sice na čtyři smrky za věží a čtyři lípy uprostřed náměstí, kde bude nově kašna. Tu opět obklopí šestice stromů, vhodnějších pro toto stanoviště,“ vysvětluje administrátor litoměřické diecéze, biskup Stanislav Přibyl.
Právě biskupství celý projekt připravuje. Jeho mluvčí Jiří Nývlt doplňuje, že těchto osm stromů musí být pokáceno kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu, z bezpečnostních důvodů nebo i kvůli krátkodobé perspektivě přežití, respektive dožití.
V současné době jsou pokáceny pouze čtyři lípy na Dómském náměstí. Kácení čtyř jehličnanů v biskupské zahradě se uskuteční, teprve až se v korunách stromů nebude zdržovat kalous ušatý, středně velký druh sovy.
„Jehličnaté stromy za věží katedrály využívají tito noční ptáci jako zimní úkryt,“ popisuje krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík, který má projekt revitalizace Dómského pahorku na starosti.
Kalous přednostně obývá okraje lesů, právě v zimních měsících se však stahuje blíže k lidským obydlím. „Stromy zde samozřejmě zůstanou až do doby, než bude kalous zase zpět ve svém hnízdišti. Teprve pak budeme žádat o kácení,“ popisuje Krejčiřík.
Na náměstí zůstanou staré stromy v aleji mezi dómem a branou. Ty čeká pečlivé ošetření. „Stromům bude vylepšeno stanoviště tak, aby mohly lépe růst. Proto do místa vkládáme kašnu, která bude mlžit a ochlazovat okolí. V okraji trávníku u domů budou vysazeny záhony květin, do kterých se bude vsakovat dešťová voda ze střech,“ doplňuje Krejčiřík.
Čtyři vykácené lípy malolisté, kterým se na Dómském náměstí nedařilo dobře, pak nahradí šest lip velkolistých, které toto stanoviště budou snášet lépe. A nepůjde o jediné nové stromy. V lokalitě náměstí a zahrady bude vysazeno celkem čtrnáct lip velkolistých, čtrnáct slivoní, dvacet čtyři jabloní, čtyři ořešáky a dva třešňové stromy. Dohromady to je 58 nových stromů.
Kromě nových dřevin a kašny na Dómském náměstí se v rámci revitalizace chystá také oprava starých a výstavba nových cest, zřízení veřejných toalet či nový vodní prvek v biskupské zahradě. Celá obnova Dómského pahorku má vyjít na 45 milionů korun.
Už jsem si koupil lítačku, třeba se dám v metru do řeči, říká nový pražský arcibiskup |
„Zájem obyvatel Litoměřic o rekonstrukci Dómského pahorku nás opravdu těší. Je vidět, že jim na městě i na tom, jak vypadá, opravdu záleží. My tu starost sdílíme, a proto jsme se pustili do oprav Dómského náměstí a sousední zahrady. Chceme ten prostor udělat krásný – a také to sdílet, otevřít a pozvat domácí i turisty, říká biskup Přibyl.
Ze zahrady podle něj na všechny čekají nezvyklé pohledy na město, katedrálu i biskupskou rezidenci. „Troufám si říci, že to bude nejhezčí park, jaký budeme v Litoměřicích mít. Předem tam všechny zvu, snad to stihneme do konce příštího roku. A ač mě papež poslal do služby v Praze, na výsledek se těším a určitě ho budu chtít vidět mezi prvními,“ dodává biskup, který bude v dubnu oficiálně uveden do úřadu pražského arcibiskupa.
Dokončení revitalizace náměstí před katedrálou a otevření biskupské zahrady je plánováno na říjen příštího roku.
