Úroda chmele byla loni výborná, pěstitelům pomohly závlahové systémy

  7:08
I přes výkyvy počasí jsou pěstitelé chmele v České republice s loňskou úrodou velmi spokojeni. Sklidili 7 145 tun, což je meziroční nárůst o 39,4 procenta.

„Sklizňový ročník 2019 můžeme hodnotit jako jeden z nejvyšších,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Fotogalerie

Nejvíce chmele – 5 276,5 tuny – se sklidilo v Žatecké oblasti, kde nárůst činil 32,26 procenta. Chmel se tam pěstuje na téměř 3 900 hektarech a jde o největší oblast v Česku.

V dalších dvou tradičních chmelařských regionech, které mají celkový výměr zhruba 1 100 hektarů, dosáhla sklizeň na hodnoty v Úštěcké oblasti 934 tun (13 % z celkové produkce) a v Tršické oblasti 935 tun (13,1 % z celkové produkce).

Historicky nejvyššího výnosu dosáhli pěstitelé ve Stekníku nedaleko Žatce.

„Sklizeň byla perfektní, jsme velmi spokojeni. Ze 130 hektarů jsme sklidili 355,5 tuny čistého chmele, to je zhruba v průměru 2,7 tuny suchých hlávek z hektaru,“ řekl Jaroslav Pokorný, vedoucí Účelového hospodářství Stekník.

Hektarový průměr je tam tak vyšší než republikový, který dosáhl hodnoty 1,43 tuny. „Je to i tím, že všude máme závlahy, a když je suché počasí, tak si můžeme ‚nakapat‘, kolik potřebujeme,“ doplnil Pokorný.

Ve srážkovém stínu byl loňský výnos podprůměrný

Naopak nízké lokální srážky a nízká hladina spodních vod ovlivnily výnosy z regionů Zlonicka, Třebocka, Tuchořicka a Ročovska.

„Bohužel jsme ve srážkovém stínu a loňský výnos je podprůměrný – 1,15 tuny na hektar. Neměli jsme ani dostatek vody na ochranné postřiky proti škůdcům, protože druhým rokem vyschl místní potok. Loni to bylo ale horší, protože chybí i spodní voda,“ popsal potíže předseda zemědělského družstva Podlesí Ročov Josef Fric.

Investice do závlahových systémů není podle něj možná. Oblast se nachází zhruba 440 metrů nad mořem. „Nemám tu zdroj vody, odkud bychom ji mohli čerpat,“ poznamenal Fric.

Podle Svazu pěstitelů chmele Česká republika nadále zastává pozici třetí největší pěstitelské země světa a je největším producentem jemně aromatického chmele na světě.

Žatecký poloraný červeňák je s výměrou 4 262 hektarů nejrozšířenější jemně aromatickou odrůdou na světě. „Zaujímá 76,6 procenta z celkové produkce, tedy 5 474 tuny,“ dodali ze Svazu pěstitelů chmele.

V srpnu uvařil Budějovický Budvar pivo z čerstvého chmele:

29. srpna 2019