Česká republika se při formování Battle Group zemí V4 ujala vůdčí role v oblasti zdravotnické a logistické podpory. Čeští logostici by tak zajišťovali například vybudování společného muničního skladu nebo poskytli dopravní rotu. Čeští zdravotníci by na základně 7. polní nemocnice zabezpečovali vybudování polní nemocnice.
Kromě vojáků Česko vyčlenilo vrtulníkovou jednotku se čtyřmi vrtulníky Mi-171Š nebo transportní letoun Casa. Do velitelských struktur vyšle česká armáda přes 60 vojáků. Ti musejí být jazykově vybavení, musí být schopni pracovat v týmu a mít zkušenosti z mezinárodních štábů.
Nepřetržitou půlroční pohotovost bude mít celkem 3700 vojáků. Nejvíce jich vyčlenilo Polsko, a to 1800 a právě Poláci budou celému uskupení velet.
Bojová skupina EU nebyla v minulosti nikdy nasazena. Využít by se mohla například v souvislosti s migrační krizí, předcházet by tomu ale muselo politické rozhodnutí.
Vojáci by měli být k nasazení připraveni během pěti až deseti dnů, a to v závislosti na druhu jednotky. Podle koncepce by mohli být vysláni kamkoli na světě do vzdálenosti 6 tisíc kilometrů od Bruselu, a to na 30 dnů s možným prodloužením na 120 dnů. Pokud vojáci nasazeni nebudou, nemělo by se v jejich pracovním životě nic zásadně změnit. V průběhu celého půlroku se jednotky budou pouze podrobovat zdokonalovacímu výcviku.