Budoucnost mostu na Výtoni má v rukou ministerstvo, ve hře je i bourání

  10:10
Železniční most spojující smíchovský a výtoňský břeh Vltavy je jedním z nejzanedbanějších v Praze. Byl postavený v roce 1901 a jeho životnost byla plánovaná na sto let, skoro dvacet let tak již přesluhuje, což je znát i na jeho technickém stavu. O budoucnosti stavby nyní rozhoduje ministerstvo kultury.

Železniční most spojující pražský Smíchov s Výtoní. (23. května 2018) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Plánem Správy železnic (SŽ) je most zbourat a postavit jeho repliku. Pokud ale ministerstvo kultury z mostu nesejme památkovou ochranu, SŽ pravděpodobně vypíše architektonickou soutěž respektující tento stav.

Fotogalerie

„I pod památkovou ochranou je možné vyměnit stávající ocelovou konstrukci za novou a realizovat nový most tak, aby převedl tři koleje,“ vysvětluje mluvčí SŽ Marek Illiaš. „Správa železnic most převzala v roce 2003. Už tehdy byl most po své plánované životnosti,“ dodává.

Případná trojkolejná trať je nutná i kvůli tomu, že jde o spojnici mezi smíchovským a hlavním či vršovickým nádražím. Kromě spojů z jízdního řádu po ní projíždí mnoho dalších vlaků pro přistavování či odstavování souprav či lokomotiv.

Optimální propustnost je na železničním mostě překročena podle Lukáše Tittla z Institutu plánování a rozvoje (IPR) o osmdesát procent. Jde tak o nejvytíženější železnici z celé České republiky.

Verdikt o budoucnosti mostu

Podle vyjádření ministerstva kultury z 20. února můžeme výnos o památkové ochraně mostu nejspíš brzy očekávat. „V současné době ministerstvo kultury vypracovává rozhodnutí ve věci. Výsledek nelze nyní předjímat,“ uvedlo tiskové oddělení.

Zatím se v této věci ale nic nezměnilo. „V tuto chvíli stále platí naše odpověď z minulého týdne,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení.

Jedním z odborníků, kteří do možného řešení pro výtoňský most promlouvali, byl také švýcarský mostní inženýr Eugen Brühwiler. Podle něho nejsou repliky řešením.

„Oblouky železničního mostu jsou jeho hlavním konstrukčním prvkem a samozřejmě musí být zachovány. Nový podpůrný systém kolejových drah, který jsem navrhl, ale jednoduše zlepší trvanlivost i robustnost konstrukce,“ uvedl v prosinci pro MF DNES Brühwiler.

Podle dalšího posudku z podzimu 2018 měl tehdy most před sebou jen pět let, dnes tedy zbývají necelé čtyři roky „života“.

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ uvedl už před více než dvěma lety ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

Přitom SŽ tvrdí, že problémem je spíše únava materiálu. „Určujícím faktorem není koroze mostní konstrukce, ale blížící se konec únavové životnosti prvků mostovky,“ vysvětluje Illiaš.

Historická fakta

  • Současný most na Výtoni vznikl v roce 1901 a nahradil jednokolejného předchůdce z roku 1872.
  • Most je dílem inženýra Františka Prášila, který také postavil petřínskou rozhlednu a Průmyslový palác na holešovickém Výstavišti.
  • Na konstrukci mostu pracovalo několik firem, kvalitu práce hlídala policie.

Jenže železniční most je součástí charakteru širšího centra metropole, z některých míst doplňují mostní oblouky i panorama Hradčan či Vyšehradu. Železniční most je vděčným motivem uměleckých fotografií či obrazů.

Někteří Pražané se s radikální změnou podoby spojnice mezi Výtoní a Smíchovem nechtějí smířit, a tak vznikla například Petice za zachování mostu. Podle webu nebourat.cz bylo ve středu pod dokumentem 750 podpisů.

Tvůrci petice v únoru uspořádali diskusní večer. Účastnil se ho ředitel Stavební správy západ Petr Hofhanzl, který reprezentoval Správu železnic.

Za vedení hlavního města přišel náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) a také ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

Železniční most na Výtoni nemá smysl opravovat, tvrdí odborníci

„Ideální by z našeho pohledu bylo, kdyby se most podařilo zachovat v autentické podobě a s ohledem na potřebu zvýšení dopravní kapacity byla přidána třetí kolej v podobě odpovídající současnosti. Variant je v tomto případě mnoho a památková péče je připravena jednat o všech rozumných řešeních,“ uvedla na akci Goryczková.

Ani Scheinherr proti výstavbě třetí koleje přes Vltavu nic nemá. „Ideální je věnovat energii rekonstrukci mostu tak, aby byl pro dvě koleje a aby pro něj vznikla soudobá jednokolejná konstrukce, která nebude rušivá a ideálně by začala vznikat už teď, aby během rekonstrukce mostu nemuselo být tak velké dopravní omezení,“ vysvětluje Scheinherr.

Autor: