Potíž je v tom, že plavební komory Hořín jsou spolu s plavebním kanálem Vraňany–Hořín zapsány jako nemovitá kulturní památka. Zdymadlo navrhl architekt František Sander. Přestavba kamenného mostu z roku 1905 tak musela být provedena s maximální citlivostí podle požadavků památkářů.
Splavnění Vltavy se odkládá, práce se protáhnou až do roku 2022 |
Stavbaři museli kamenné součásti mostu opatrně rozebrat tak, aby bylo možné je vrátit na novou vnitřní konstrukci. Ta byla původně železobetonová, nově byla nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí. Na tu stavbaři připevnili původní zachráněné kameny a obklady. Provizorně spustili zvedací most do základní polohy, aby jej mohli „dostrojit“.
K již osazeným klenebním kamenům a kamennému obkladu v těchto dnech připojují římsové a chodníkové kameny včetně kamenného zábradlí. Cílem je stejně jako u předcházející montáže obkladu na fasádu a opěrnou stěnu plavební komory maximálně využít původní materiál.
Po úplném dostrojení by měl most vážit zhruba 400 tun, což odpovídá více než 10 plně naloženým kamionům. Iluze kamenného mostu z roku 1905 tak bude dokonalá. Až do chvíle, než připluje vysoká loď a část mostu u zdymadla jí elegantně ustoupí; prostě se za 5,5 minuty zvedne o 5 metrů.
Zachovat původní kamenivo mostu přitom nebylo vůbec jednoduché. „Demontovat, očíslovat a vrátit na původní místo. Zní to jednoduše, ale když jde o kameny, které přes sto let odolávaly tlakům mostu, je prakticky nemožné je zachovat všechny. O to víc mě těší, že jsme u žulových kamenů dosáhli 95procentní úspěšnosti a u řádkového zdiva jen o něco málo nižší,“ vysvětluje Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu, který práce provádí.
„Už teď mohu slíbit všem místním patriotům, že iluze souvislého mostu bude téměř dokonalá a že v jeho základní poloze bude pohled na fasádu hořínského zdymadla téměř stejný jako před zahájením úprav,“ říká Prokeš.
Plavební komora HořínVodní dílo Vraňany–Hořín bylo postaveno v letech 1902 až 1905 jako souhrn staveb, které jsou součástí technicky složitého systému překonávajícího nejobtížnější úsek řeky Vltavy pod Prahou. Plavební komory u Hořína dělí plavební kanál na dvě části Vraňany–Hořín a Hořín–Labe. Plavební komory jsou dvě – velká a malá – postavené vedle sebe s překonávaným spádem 8,8 metru. Jsou tak nejvyšším plavebním stupněm na Vltavě pod Prahou. Téměř 90 let fungující technologická vybavení plavebních komor byla postupně vyměňována a modernizována. Nyní jsou všechna zařízení ovládána hydromotory a provoz je z velínu řízen automaticky počítačem. Plavební komory ale nevyhovují parametrům požadované ve třídě vodních cest „Va“, proto v roce 2019 začala jejich rozsáhlá rekonstrukce za účelem zvětšení užitné šířky na 12 metrů a zajištění minimální podjezdné výšky 7 metrů. |
Podstatou stavby v Hoříně je zvýšit průjezdnost plavebního kanálu pro vyšší osobní a kabinové lodě a nákladní lodě pro přepravu nadměrných nákladů. Vodní cesta tak bude nově uzpůsobena parametrům třídy Va, bude tedy odpovídat evropským standardům.
Ze dvou metrů na sedm
Zatímco dosud mohly při maximální plavební hladině proplouvat zdymadlem lodě o výšce pouhých 2,1 metru, po modernizaci dosáhne minimální podjezdná výška při zdvižení mostu až sedmi metrů. Díky kombinaci s rozšířením průjezdného profilu z 11 na 12 metrů se zdymadlo stane komfortnějším, bezpečnějším a průjezdnějším pro lodě plující z Labe přes Mělník až do metropole Prahy.
„Je to naprosto ojedinělé dílo, protože historické plavební komory se většinou nerozšiřují, ale pouze rekonstruují. Především přestavbu mostu na hydraulicky zdvižnou konstrukci pak považuji za naprostý unikát,“ říká stavbyvedoucí Josef Špaček. „Nejdůležitější a vizuálně nejatraktivnější část projektu nás čeká na jaře příštího roku, kdy budeme testovat sjíždění a zdvihání mostu,“ dodal Špaček.
Živel provrtal koryto řeky, historické zdymadlo však povodně přežilo |
Zástupce ředitele Ředitelství vodních cest České republiky Jan Bukovský už dříve uvedl, že dílo vyjde na zhruba 380 milionů korun a je financováno z evropských fondů. „Je zde opravdu unikátní, že naši dědové, kteří projektovali a stavěli tuto plavební komoru, vše udělali tak nadčasově, že my jen upravujeme vjezd do plavební komory a bude moci dále sloužit další desetiletí,“ uvedl Bukovský. Stavba je naplánována do konce března 2021.
Projekt je součástí modernizace 10 kilometrů dlouhého plavebního kanálu Vraňany–Hořín, která vyjde na přibližně dvě miliardy korun. Ředitelství vodních cest nechává postupně zvyšovat podjezdní výšku na sedm metrů na 11 mostech mezi Prahou a Mělníkem, aby mohly projet i větší osobní lodě a též lodě s kontejnery. Většina prací má být hotová v příštím roce.
