Archeologové na místě hromadného hrobu vykopali jámu o rozměrech 2,5 krát 2,5 metru. Podle vedoucího sondy Jana Havrdy z Národního památkového ústavu (NPÚ) namísto plánované jedné hrobové jámy objevili dvě, takže poté výkop rozšířili o dalšího půl metru.
Po odkrytí a otevření nalezených rakví na práci navázali antropologové z Národního muzea, kteří na místě kosterní pozůstatky prozkoumali. V rakvích byly podle antropologa Petra Velemínského nalezeny amputované končetiny a kostry novorozenců a plodů. Kromě toho však byly ve dvou z nich také kompletní ostatky.
„V jednom případě se jednalo o staršího muže a v jednom o starší ženu,“ řekl vědec. V případě starší ženy však antropologové vyloučili, že by šlo o Mašínovou. Zatímco ta zemřela ve 49 letech, odhalené pozůstatky podle Velemínského patřily ženě starší.
„Jsem trošku překvapená, že za tak krátkou dobu už je výsledek hotov, ale tato zpráva je pravděpodobně věrohodná,“ uvedla Mašínová mladší s tím, že ještě požádala magistrát o písemnou zprávu.
„Mám dojem, že v dohledné době v hledání ostatků matky již nebudu pokračovat a budu to brát jako konečný výsledek,“ podotkla ještě Mašínová mladší.
Na exhumaci ostatků, pokud se najdou, se město domluvilo loni v březnu právě s dcerou Mašínové.
„Na začátku jsme měli jen ústní svědectví předané dcerou paní Mašínové, podle kterého byly ostatky její maminky v roce 1956 uloženy do nejsvrchnější úrovně jednoho z hromadných dětských hrobů,“ uvedla pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě).
Ohledně toho, kdo v hromadných hrobech leží, však neexistují žádné záznamy. Sonda podle Jana Havrdy z NPÚ vycházela z informací, které dcera získala od hrobníka z roku 1956.
„To je jediná informace o místě, nic jiného jsme k dispozici neměli,“ řekl archeolog. S ohledem na to radní Johnová řekla, že snahy neúspěšným pokusem končí. Zároveň vyjádřila politování nad tím, že se ostatky nakonec najít nepodařilo.
Mašínová starší byla v listopadu 1953 zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. V roce 1956 ve vězení zemřela. Ministerstvo obrany loni in memoriam uznalo a ocenilo její protikomunistickou odbojovou činnost.
Na hřbitově v Ďáblicích jsou ostatky asi 14 000 lidí. Mezi nimi političtí vězni, děti narozené ve věznicích a pochováni tu jsou i neznámí sebevrazi.