Před soudem vypovídala oběť útoku – třicetiletá Slovenka Michala. O čtyři roky staršího expartnera popsala jako výbušného žárlivce. Opakovaná vyznání lásky střídaly ve vztahu výčitky a nadávky. Poprvé ji zbil už na Slovensku. Pak odešli za prací do Česka. V Praze podle Michaly začal brát její partner pervitin.
„Zakazoval mi mluvit s mámou, hlídal mi telefon. Byl jako můj stín. Loni v říjnu udělal na ubytovně velkou žárlivou scénu. Zamkla jsem se na záchodě a když slyšel, že volám na policii, tak utekl. Rychle jsem si sbalila věci a odešla jsem od něj,“ uvedla žena.
Macoško se podle ní s rozchodem nesmířil. „Začaly zprávy, telefonáty. Nedal pokoj, chtěl se sejít. Že si to vysvětlíme, že je to naposledy. Že chce jen vědět, jestli jsem ho milovala. A že to uzavřeme jako normální lidé. Tak jsem tomu uvěřila.“
Loni v listopadu se sešli, dali si vodku a pivo. Jenže kombinace alkoholu a žárlivosti vyústila následně na ubytovně v další fyzický útok.
„Když jsem viděla výraz v jeho tváři, tak jsem žádala paní za okénkem na recepci, ať mě pustí dovnitř. Věděla jsem, co bude následovat, že to nebude dobré. Začal mě tlouct do hlavy. Nevím, kolik ran. Pak odešel. Zase jsem prosila tu paní. Řekla, že mě dovnitř pustit nemůže. Vrátil se a pokračoval v bití. Shodil mě na zem, táhl mě za kapuci od bundy po schodech ven jako špinavý hadr. Dole to pokračovalo kopanci, kryla jsem si tvář. Hlavu jsem měla dokopanou tak, že jsem se v zrcadle nepoznala. Díkybohu mi nic nezlomil, ani nevykopl zuby,“ popsala Michala.
Ona skončila v nemocnici, on v cele předběžného zadržení. Pak ho policie pustila. Michala dostala v práci dva týdny volna, odjela na Slovensko, aby se dala do pořádku. Když se pak vrátila do Prahy, situace se opakovala. Další telefonáty, naléhání, prosby.
Z výpovědi poškozené ženy:V mých předchozích vztazích byli chlapi chladní. Neprojevovali mi lásku. Když jsem začala chodit s Markem, tak mi lichotilo, že dal každému najevo – to je moje žena. Že se mi věnoval. Zamilovala jsem se. Konečně tu byl někdo, kdo mi projevoval náklonnost. Jak se říká: když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Teď už vím, že je ztracený případ. Ať už navždy odejde z mého života. Ať můžu dýchat. Neumím vysvětlit, proč jsem s ním byla, proč jsem mu dávala tolik šancí. Asi jsem hloupá a naivní. |
„Má na to systém. Nejprve miluji tě. Když to nezabírá, tak přijdou nadávky. A tak je to pořád dokola. Nereagovala jsem. Psal na internetu i mým kolegům. Ohlásila jsem to. Loni 29. prosince podepsal na policii papír, že už mě nebude kontaktovat. Jenže třicátého mi napsal a v dalších dnech znovu. Psal, že na mě čeká u práce. Proto mě doprovázeli kolegové. Všichni se báli, že se to bude opakovat.“
Michala nakonec naléhání podlehla, setkali se 11. ledna. „Poslední šance. Dobře, tak se potkáme. Po předchozím incidentu jsem si koupila slzný sprej. Stále jsem ho měla v kapse, stále jsem na něm měla ruku, abych byla připravená. Říkal, že je mu to líto, že by mě chtěl zpátky. To jsem hned odmítla.“
Macoško jí údajně řekl, že nemá peníze, a požádal, aby koupila vodku. „Nevěřila jsem tomu, že se to může opakovat. Nekupovala jsem alkohol pro patnáctileté dítě. Doufala jsem, že si to normálně vysvětlíme, že toho skutečně lituje a že to znovu neudělá.“
Když pak došlo ke konfliktu, nastříkala mu sprej do očí, jenže ten údajně téměř neúčinkoval. Na Černém Mostě mu chtěla ujet metrem, Macoško ji však začal táhnout ven ze stanice.
14. května 2020 |
„Chtěla jsem se chytit turniketu, jenže byl silnější. První rána, kopačka, už jsem měla zlomený nos. Proč jsem se nebránila? Jaký by to mělo smysl? Ještě větší nervy. Vytáhl mě ven za vlasy, tam mě kopal a bil. Nevím kolikrát. Pak se mě zastal jediný chlap. Jinak nikdo. Kdyby mě stáhl na opačnou stranu pod metro, tak už tady nestojím,“ řekla soudu se slzami v očích Michala.
Kromě přeraženého nosu měla krevní výrony ve víčkách obou očí či pohmožděné rameno. „Nemohla jsem dýchat nosem, pod okem mám jizvu. Doteď mám bolesti hlavy, závratě, noční můry,“ popsala žena.
Před tím, než začala v jednací síni vypovídat, tak eskorta obžalovaného Macoška odvedla. Soud dbal na to, aby se oběť s agresorem nesetkala. Když se pak muž vrátil a předsedkyně senátu ho seznámila s výpovědí poškozené, označil muž část jejích tvrzení za lži.
„Svého činu lituji. Nechtěl jsem jí ublížit. Myslel jsem, že všechno dopadne dobře, ale nedala si říct. Cítím se vinen, ale nezasloužím si takový trest, abych zůstal v base. Do basy nepatřím,“ prohlásil před závěrečnou poradou senátu Macoško.
O dvacet minut později si vyslechl trest – čtyři roky ve věznici s ostrahou. „I když jste měli bouřlivý vztah a i kdyby vám paní poškozená byla nevěrná, tak vás to v žádném případě neopravňovalo k násilí. Paní poškozenou jsme tady dnes slyšeli, vypovídala důvěryhodně. Měla všechny projevy oběti domácího násilí,“ uvedla předsedkyně senátu Markéta Vernerová Ivičičová.
Součástí trestu je vyhoštění z České republiky na pět let a povinnost uhradit škodu.
„Intenzita útoku byla velice brutální. Málokdy se vidí takto agresivní útok, při kterém se pouze nějakou náhodou, štěstím, okolnostmi, nic vážného nestane,“ dodala soudkyně.
Zřejmě i proto uložil soud za dva pokusy o těžké ublížení na zdraví – na ubytovně a v metru – trest v dolní polovině sazby, která byla od tří do deseti let.
Soud rovněž přihlédl k tomu, že Macoško nebyl dosud v Česku trestaný. Na Slovensku dostal dva roky vězení za ublížení na zdraví, do výkonu trestu však nenastoupil, proto byl na něj vydán evropský zatykač. Trest si tam nyní bude muset odsedět.
Pokud jde o čtyři roky odnětí svobody od českého soudu, rozsudek zatím není pravomocný. Strany si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou, zda podají odvolání.