Na umělé plíci nelze fungovat dlouhodobě, je to přechodný mezistupeň před transplantací nefungujícího orgánu, což je pro ženu jediná záchrana. Podobná operace se dosud uskutečnila jen na pěti pracovištích po světě u dvaceti pacientů. Pětatřicetiletá česká pacientka se tak stala jednadvacátou, u které byla unikátní operace provedena.
Za zákrokem, který doktoři provedli na konci ledna a který trval zhruba tři hodiny, stojí tým českých lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Spolu s nimi se operace účastnili také dva odborníci z německého Regensburgu, se kterými čeští lékaři případ konzultovali.
Selhání srdce i plic
Žena skončila v nemocnici na začátku loňského prosince s těžkou plicní hypertenzí a masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce. Lékařům se podařilo ji dočasně stabilizovat, jenže kvůli špatnému stavu nebylo možné ji připravit na neodkladnou transplantaci plic. Doktoři tak museli vymyslet, jak zkusit ženě zachránit život.
Ženy už dohánějí muže v rakovině plic, říkal pneumolog Vítězslav Kolek |
„Nakonec jsme se rozhodli zvolit unikátní metodu, která se za posledních deset let provedla na světě jen asi u dvaceti pacientů na pěti pracovištích. V Česku pak úplně poprvé,“ popisuje lékař Martin Balík, vedoucí intenzivní péče kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity.
Metoda podle týmu odborníků nahrazuje relativně jednoduchým a zároveň geniálním způsobem funkci plic, a to i na relativně dlouhou dobu, čímž se liší od jiných podobně využívaných přístrojů.
Podle studií a případů ze světa byli na umělé mimotělní plíci pacienti napojeni více než 70 dní.
„Princip spočívá ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev z plic. Obchvat vede mimo tělo a je do něj vložen přístroj, který okysličuje krev a současně ji zbavuje oxidu uhličitého – nahrazuje tedy plíce,“ vysvětluje princip lékař a profesor Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity, který s německým kolegou mladou ženu operoval.
„Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která je její jedinou perspektivou,“ doplňuje kolegu Balík.
Odpočinek pomůže
Pacientka se nyní zotavuje na jednotce intenzivní péče, ze které se nemůže kvůli umělé plíci vzdálit. Může ovšem mluvit, vstát, sedět a pohybovat se. Navíc přístroj, kromě toho, že ji udržuje při životě, také posiluje další její orgán – srdce, o kterém původně byli lékaři rozhodnuti, že se bude muset transplantovat také. Nyní svítá naděje, že by možná stačila jen jedna výměna, a to plic.
Pacient při odstraňování nádoru dýchal bez plic, v Česku to bylo poprvé |
„My tímto děláme zpětnou přestavbu srdce do takových poměrů, kdy bude stačit transplantace plic,“ doplňuje Balík s tím, že doufá, že vhodný orgán přijde. Nejde však říct, kdy to bude.
„Nejsem schopen odhadnout čekací dobu. Musíme sehnat dárce, který poskytne orgán malé velikosti, protože jde o drobnou ženu a s krevní skupinou nula,“ vysvětluje lékař Robert Lischke, vedoucí Programu transplantace plic z Fakultní nemocnice Motol, kde je jediné centrum pro transplantaci plic v Česku. Jeho tým bude ženě plíce transplantovat.
Transplantací plic se v Česku ročně provede okolo 40, ve srovnání Evropy a světa máme takzvané vysokoobjemové centrum, tedy že zákroků provádí hodně. „Je ovšem třeba říct, že orgánů je stále málo,“ dodává Lischke.
V oblasti transplantace jsou centra v Praze obecně na velmi vysoké úrovni. Například IKEM loni zažil zcela výjimečný rok. Tamní chirurgové transplantovali vůbec rekordní počet orgánů – celkem 540.
