„Na bezmála 300 metrech čtverečních vyzkoušíme tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá,“ říká mluvčí dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík.
Vedení Prahy věří, že se podaří získat téměř bezúdržbové a stále zelené tramvajové pásy. „Sníží prašnost a zlepší mikroklima v hlavním městě, poskytnou propustnou plochu pro dešťovou vodu a pohltí hluk z provozu na kolejích,“ říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Desetiletí získávané vzorky
Podle vědeckých studií může zeleň také snížit znečištění atmosféry tím, že z ní odstraňuje cizorodé látky včetně polétavého prachu a těžkých kovů.
I kvůli zlepšení životního prostředí v metropoli vědci pro DPP testují odolné odrůdy rostlin, které nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin.
V osivových směsích využije dopravní podnik šlechtěné odrůdy založené hlavně na materiálech, které byly původně sesbírány v České republice a na Slovensku.
Běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají a neplní estetickou ani ekologickou funkci.
Výsledkem výzkumného projektu, který potrvá do roku 2023, by mělo být minimálně pět prověřených a odolných osivových směsí.
Na projektu Genofondy pro města a krajinu s DPP spolupracuje Zemědělský výzkum Troubsko, Výzkumná stanice travinářská Rožnov–Zubří, Seed service z Vysokého Mýta a hlavně Výzkumný ústav rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně.
V Praze přibude zatravněných tramvajových kolejí, záchranářům však vadí |
„Výzkumný projekt má několik částí. Jednou z nich je vytipovávání odolných odrůd rostlin nasbíraných v Česku v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin,“ říká o postupu Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z genové banky.
Další částí výzkumu bude zjišťování odolnosti vybraných druhů travin, luskovin a dvouděložných bylin v klimatizovaných komorách výzkumného ústavu. „Tam budeme simulovat nejrůznější extrémní podmínky, jako je sucho, plný úpal, zástin a zasolení,“ dodává vědec.
Podle něj jsou traviny v tramvajových kolejích vhodnější než například sukulenty, které někteří odborníci pro tramvajové koleje také doporučovali. Sukulenty jsou sice ještě více odolné vůči suchu než trávník a používají se například na ozeleněných střechách, mohli by je však poškodit i chodci přecházející koleje mimo vymezené přechody.
„Sukulenty se snadno rozšlápnou, my jdeme cestou domácího materiálu, který máme v genové bance,“ vysvětlil pro MF DNES Holubec.
Sám věří domácím trávníkům, přestože by například na slané prostředí mohly být dobře prověřené rostliny pěstované v blízkosti moře, kde může být vysoký podíl soli i v půdě. „Zrovna sůl však u nás není tak markantní krizový faktor. Mnohem důležitější je odolnost pro suché podmínky a naprosto největší překážkou je zastínění – například stromy v blízkosti kolejí jednak stíní a také vysušují půdu,“ dodává vědec.
Osobně se proto domnívá, že nevhodnějšími pro růst v kolejích by mohly být trávníky ze suchých stepí na jihu Moravy.
Pražská směs
Suchem jsou dobře prověřeny rovněž trávníky z Texasu či Nového Mexika, které se na našem trhu také objevily. Jenže zrovna v jejich případě odborníci varují před masivnějším využíváním.
„Ze zatravněných kolejí na okraji města by se vzorky mohly dostat do okolní přírody a v chráněných lokalitách, jako je například Prokopské údolí, by něco takového bylo nežádoucí,“ dodává Holubec a varuje před nadměrným využíváním nepůvodních druhů, ze kterých by se mohl stát plevel.
Vedoucí magistrátního oddělení péče o zeleň Dan Frantík dokonce varuje před podobnými důsledky, jaké známe z rozšíření invazivního bolševníku. Praha v parcích spravovaných magistrátem z podobného důvodu vysazuje takzvanou Pražskou směs.
Jde o traviny i další rostliny, které by se na území metropole vyskytovaly, pokud by do české kotliny nikdy nepřišel člověk a Praha vůbec nevznikla. „Už asi pět let používáme domácí směsi trav, kytek a na některých loukách už je naše Pražská směs vysazená,“ říká Frantík.
Pokud už by bylo nutné nějaký nepůvodní druh rostlin vysadit, sám by nejprve doporučoval odzkoušení a prozkoumání možných negativních důsledků. „Nejprve je nutné vědět, jak se rostlina bude v naších podmínkách chovat,“ dodává šéf oddělení péče o zeleň.