Soutěž pořádá městská organizace Institut plánování a rozvoje (IPR) společně se s investory ČSAD holding a Masaryk Station Development (developerská společnost, jejímž většinovým akcionářem je Penta Investments, staví u Masarykova nádraží – pozn. red.), kterým patří významná část řešeného území. Město se ale nevzdalo možnosti mluvit do toho, co s největší volnou plochou v blízkosti pražského centra bude.
Urbanisté hledali řešení, jak naložit s poměrně velkým územím, které zahrnuje autobusové nádraží i s navazujícím prostranstvím směřujícím k Masarykovu nádraží, a zamýšleli se i nad osudem Těšnova.
 |
„Lokalita Florence je pro město klíčová - jedná se o významný dopravní uzel a prostor v blízkosti historického centra,“ říká 1. náměstek primátora zodpovědný za územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09). „Jedná se o brownfield, území je nevyužité a zanedbané,“ doplňuje ředitel IPR Ondřej Boháč.
Řešené území má hned několik problematických míst. Především jsou to koleje a tři nádraží: dvě vlaková - hlavní a Masarykovo - a jedno autobusové - Florenc. Dalším úskalím je Severojižní magistrála. S ní si architekti poradili - v některých návrzích je z ní v oblasti Těšnova klasický městský bulvár v úrovni okolního terénu.
Jedna varianta počítá s tím, že by se z poloviny dálničního mostu pro magistrálu stal zelený koridor s parkovou úpravou. Tato verze by předpokládala velký útlum automobilové dopravy v pražském centru.
Velké zelené plochy jsou ale společné pro všechny soutěžní návrhy. Autobusové nádraží Florenc se schová pravděpodobně do přízemí objektů, které na jeho ploše vzniknou.
Tři finální projekty jsou k vidění do 25. listopadu v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) a prezentace je dostupná i online na webových stránkách florenc21.eu, přes ně je možné jednotlivé návrhy komentovat.
Cílem urbanistické soutěže je najít komplexní řešení pro dané území. I když soutěžní týmy představily také vizualizace, na kterých je vidět nové objekty, jejich podoba neodpovídá tomu, co na místě vznikne.
Urbanisté se spíše zajímají o způsob rozvržení celého území, které má v případě Florence navíc dlouhou historii. Podobnost jména s italskou Florencií není náhodná. Když v 15. století Karel IV. založil Nové Město, umožnil stavitelům z italské Florencie osídlit právě území dnešní Florence. V minulosti byly na Florenci také městské hradby, které vymezovaly území Nového Města.