U Chrášťan vyrostly hory stavební sutě, majitelé pozemků se léta marně brání

  10:30
Desítky let bojují majitelé pozemků v Chrášťanech nedaleko Prahy proti haldám odpadu, které tam vyrostly. Firmy si ze skládkování udělaly výnosný byznys, který mohli vlastníci bývalých polí sledovat jen z dálky. Nikdy k tomu nedali souhlas.

Skládka zeminy mezi Chýní a Chrášťany ve Středočeském kraji. Majitelé pozemků desítky let bojují proti haldám odpadu. (19. ledna 2020) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Na cestě z Chrášťaň do Chýně lze jen stěží přehlédnout uměle navezené haldy, které vystupují desítky metrů nad okolní terén. Místu se podle nedalekých obcí říká chrášťanská nebo někdy také chýňská skládka.

Roky sem soukromé firmy navážely stavební odpad. Na pozemky, které jim nepatří.

Fotogalerie

„Nikdy jsme k tomu nedali souhlas,“ říká Eduard Vlach, jeden ze zhruba dvou desítek majitelů pozemků, na kterých skládka postupně vyrostla.

Spor o to, kdo může za stav, že majitelé mohli léta jen přihlížet tomu, jak na jejich pozemky přijíždějí kolony nákladních aut a vrší tuny suti, se v uplynulých letech dostal před soud.

Jenže poslední rozhodnutí justice zatím nasvědčují tomu, že potrestán nemusí být nikdo. Jak MF DNES zjistila, Okresní soud pro Prahu–západ osvobodil jednatele firmy EXPOS Jindřicha Frýdla, kterého majitelé pozemků označují za jednoho z hlavních viníků.

Nápad socialistického JZD

Pro pochopení celé kauzy je nutné se vrátit do totalitních let, kdy pozemky ještě obhospodařovalo místní JZD. Jelikož byly v mírném svahu, nechalo je v roce 1988 dočasně vyjmout ze zemědělského půdního fondu a zařídilo si povolení k rekultivaci. Jednak aby zřejmě zlikvidovalo starší skládku, která na menší části pozemků parně vznikla, a jednak aby se postupnou navážkou ze svahu stala téměř rovina. Půda by se tak dala lépe obdělávat a neznehodnocovala by ji eroze, jak se píše v tehdejším povolení.

Místo roviny tu ale nakonec začala růst hora, a to jak do výšky, tak do šířky. Po revoluci se zjistilo, že navážení materiálu, tedy skládkování, je docela slušný byznys, a proto v něm pokračovaly i firmy vzniklé na základech již neexistujícího JZD.

Nahrával tomu i stavební boom, který v Praze nastal po pádu železné opony. Odpad z demolic a výkopových prací bylo třeba někam uložit a Chrášťany se zdály být ideální destinací. Jenže vše probíhalo na soukromých pozemcích, jejichž majitelé nikdy nedali k takové činnosti souhlas.

„O tom, že se na našich pozemcích něco děje, jsme se dozvěděli někdy v roce 1995. Tehdy můj otec, který byl vlastníkem, požadoval opakovaně zastavení prací, jenže bezvýsledně,“ popisuje Vlach vývoj rodinné anabáze.

Černá skládka pneumatik na Jičínsku snad zmizí, firma ji zatím oplotí

Další dějství začíná v roce 2003. Krachující sdružení AGRAS, právní nástupce chýňského JZD, uzavírá smlouvu o převodu práv odvíjející se od rozhodnutí z roku 1988, se zmiňovaným podnikatelem Jindřichem Frýdlem.

Byť se v pozdějších soudních rozhodnutích dá dočíst, že takový převod nebyl právně možný, rok nato Frýdlovi stavební úřad v Hostivici vydává nařízení o takzvané biologické rekultivaci, což velice zjednodušeně řečeno znamená navézt na haldy odpadu vrstvu ornice a osázet zeleň.

Jenže dál sem mířilo jedno nákladní auto za druhým. A následovala další povolení, která umožňovala terénní úpravy, a tedy i navážení. Vydával je příslušný stavební úřad v Hostivici a asi je zbytečné dodávat, že bez souhlasu majitelů pozemků.

„Je to veřejně prospěšná stavba, kterou majitelé pozemků musejí strpět kvůli rekultivaci,“ reagoval v minulosti na dotazy novinářů Frýdl s tím, že projekt je odsouhlasený krajem a dalšími institucemi a „vše, co se tam naváželo a naváží, bylo a je jen za účelem rekultivace“. 

„Toto je klasický případ selhání státní správy,“ komentuje případ Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Právě úřad ombudsmana se kauzou roky zabýval. „Konstatovali jsme, že došlo k porušení práva, ale víc udělat nemůžeme. My státní správu nemůžeme nahrazovat,“ uvedl Křeček.

Sám Frýdl dnes již nechává všechny dotazy novinářů bez odpovědi.

„... v důsledku dlouhodobě dehonestující kampaně vůči jeho osobě a z toho pramenící ztráty důvěry v média se nebude k uvedeným otázkám jakkoli vyjadřovat,“ uvedl Frýdlův právní zástupce Petr Hampel.

Navážení se za asistence policie podařilo zamezit až v roce 2017. Tomu však předcházela poměrně paradoxní situace, kdy povolení k dalšímu navážení zrušil soud, ale hostivický stavební úřad nehledě na rozsudek prodloužil další navážku až do roku 2021. Zasáhnout pak musel krajský úřad, který rozhodnutí zrušil s konečnou platností.

Bez viny a trestu

Mezitím se o případ začala zajímat policie a státní zástupce obžaloval jak Frýdla, tak šéfa hostivického stavebního úřadu Vojtěcha Budila.

Skládka tvořící nejvyšší kopec v okolí poroste na úkor lesa

Podnikatel Frýdl byl nepravomocně uznán vinným za poškození cizí věci, za což mu byl nejdříve uložen podmíněný trest a pokuta 4,2 milionu korun. Jenže po dovolání k Nejvyššímu soudu mu tento trest Okresní soud Praha-západ na konci loňského roku zrušil.

„Bylo to překvapivé pro nás pro všechny. Máme výhrady jak k rozhodnutí okresního soudu, tak k usnesení Nejvyššího soudu,“ uvedla Lenka Hlaváčová z advokátní kanceláře Frank Bold, která majitele pozemků pod chrášťanskou skládkou zastupuje. „Zatím nám ještě nebyl doručen rozsudek,“ odpověděl státní zástupce Ondřej Šmelhaus na dotaz, zda se odvolá.

Dnes už chrášťanská skládka pod hostivický stavební úřad nespadá, kvůli podjatosti. Šéfa úřadu Budila loni soud uznal vinným ze zneužití pravomoci. Dostal podmínku a zákaz činnosti na sedm let. Trest ale není pravomocný.

Jak se teď skládky zbavit?

Nezávisle na tom, jak dopadnou soudy, zbývá zodpovědět otázku, co se skládkou bude dál?

„Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, popřípadě zemědělství, by to měl řešit stát,“ myslí si poslankyně a bývalá starostka obce Chýně Věra Kovářová (STAN). „Vzhledem k tomu, že se ten problém řeší opravdu třicet let, je to neuvěřitelný příběh,“ dodává.

Kovářová podle svých slov kvůli skládce v prosinci oslovila ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Do měsíce by se měla uskutečnit společná schůzka s majiteli pozemků a starosty dotčených obcí.