Šárecké podzemí fungovalo za německé okupace jako podzemní velitelství pro jednotky SS, které připravovaly náhradní letiště za rozbombardovanou Ruzyni.
K budoucí ranveji vedla šikmá chodba a podzemí mělo dokonce svoji studánku jako zdroj vody.
Později, v 50. letech, kdy okupační nacistický režim vystřídal totalitní režim komunistický, sloužilo podzemí jako sklad kontejnerů s toxickým odpadem a jako drenážní jímka. Část sudů zde zůstala do dneška.
„Část údajně byla i radioaktivní,“ vysvětluje Tůma. Podzemí má i svůj unikátní geologický profil.
„Tady v Šáreckém údolí se procházíme po pláži křídového moře,“ ukazuje průvodce a vypráví, jak vznikly dnešní šárecké skály.
Kvůli dlouhotrvajícímu suchu v hloubce 20 metrů pod zemí najdeme kořínky stromů, které se snaží vysychání krajiny přizpůsobit. Celoroční teplota je zde 8 stupňů. Podzemí je i dost prostorné, standardní šířka a výška je 2,5 metrů.