Lapidárium skrývá historickou sbírku kamenosochařství a architektonických plastik. Pavilon původně navrhl Antonín Wiehl v neorenesančním stylu.

V době konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byly do tohoto pavilonu zapůjčeny vzácné exponáty.

V roce 1908 byl pavilon přestavěn ve stylu neobarokním. „Architektem byl dnes již zapomenutý Antonín Hrubý. Pavilon začal sloužit jako Lapidárium Národního muzea a slouží tak vlastně dodnes,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Podle Lukeše jsou uvnitř budovy ukryty opravdové poklady. „Jsou zde umístěny například originály soch z Karlova mostu. Je tam Krocínova kašna, která původně stála Staroměstském náměstí či pomník maršála Radeckého z Malostranského náměstí a mnoho dalších.“

I přesto, že jsou uvnitř stavby taková vzácná díla, samotné Lapidárium značně chátrá. „Celá stavba vyžaduje rekonstrukci. Je to opravdu nedůstojné prostředí pro takovu expozici,“ posoudil Lukeš.

Nedávno ale přišla informace, že se budova Lapidária konečně dočká rekonstrukce. „Hlavní město přišlo s nápadem, že by se v rámci rekonstrukce přistavěla budova pro Muchovu Slovanskou epopej. Celý projekt byl již vyhotoven a byl takřka na spadnutí, nakonec ho ale město neschválilo,“ říká historik architektury.  A tak Lapidárium Národního muzea i nadále čeká na záchranu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz