Průhonický park pro lidi i vědce, ohrožuje ho ale sucho a kůrovec

  7:34,  aktualizováno  11:33
Jedním z výletních cílů v okolí Prahy je Průhonický park, který patří mezi památky UNESCO. Rozsáhlý park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, dnes jej spravují vědci z Akademie věd ČR. „Letos jsme otevřeli nové centrum pro návštěvníky,“ informuje správce parku Jan Šmída.

Správce Průhonického parku Jan Šmída | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Co je v novém návštěvnickém centru k vidění?
Naše návštěvnické centrum má za cíl přiblížit celý areál Průhonického parku a zámku, který je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO. Na zámku sídlí Botanický ústav AV ČR, který je majitelem a správcem Průhonického parku a má tady vědecké pracoviště. 

Původně se mělo otevírat v březnu, ale koronavirus vám to přerušil. Co jste dělali v té době, kdy byl park zavřený?
Neměli jsme úplně zavřeno jako třeba botanické nebo zoologické zahrady. Park byl otevřený pro místní obyvatele a pro lidi, kteří měli celoroční permanentky, abychom jim umožnili zdravotní procházky, jak vláda doporučovala při pandemii. Menší návštěvnický provoz tady byl a my se snažili situaci využít k činnostem, které jsou v plném provozu pro návštěvníky nepříjemné nebo omezující.

Upravovali jsme cesty, obnovovali lavičky, dělali jsme výsadby nových stromů. Porosty, které jsme káceli kvůli kůrovci, jsme nahradili novými výsadbami. To je činnost, při které je nutný intenzivnější pohyb větší mechanizace, což není v běžném provozu parku úplně optimální, zejména kvůli vysoké prašnosti a hluku.

Bojujete stále s kůrovcem? A jak se vám boj daří?
S kůrovcem intenzivně bojujeme od roku 2018, kdy se začalo výrazněji projevovat sucho a vysoké teploty. Jedná se o celorepublikový problém – klima se určitým způsobem mění a méně prší. Květen loňského roku byl na srážky celkem dobrý, v letošním roce je to ještě příznivější. Až na výrazněji suchý duben je poměrně slušně deštivo, což rostlinám prospívá. Přesto rozhodně nemáme vyhráno, kvůli silnému přemnožení předcházejících let se kůrovec projevuje i letos. Děláme vše pro to, abychom zabránili jeho šíření a abychom smrky v parku udrželi.

Ovlivnilo to i další stromy?
Dlouhodobé sucho neprospívá žádným stromům. Kromě smrku se suché období začíná projevovat například na borovici nebo buku. V rámci nových výsadeb volíme druhovou skladbu tak, aby vysázené stromy dokázaly do budoucna extrémním teplotám a minimálním srážkám odolávat a zároveň abychom zachovali žádoucí kompozici parku. Vhodným rostlinám do měnícího se klimatu a jejich umístění věnujeme patřičnou odbornou péči.

Pomohl docela srážkově bohatý červen jak smrkům, tak třeba dalším stromům a květinám?
Srážkově bohatý červen určitě všem rostlinám prospěl. Díky deštivému počasí se do půdy alespoň částečně vrátila potřebná vláha a rostlinám se tak daří lépe. Viditelnější je to u trvalek a keřů. Stromy jsou na vláhu náročnější, ale pomáhá to samozřejmě i jim. Výrazně znát je to u nových sazenic v oplocenkách, které slušně prosperují. V hustších porostech je však nedostatek vláhy znát pořád, srážky v dostatečné míře až na půdu nedoputují a sucho je zde výraznější.

A kolik času potřebujete, abyste problémy způsobené suchem vyřešili?
Důležité je říct, že nevíme, jestli budou suché roky nadále pokračovat a v jaké míře. Predikce je taková, že spíše ano. Klima se nějakým způsobem mění, teploty se budou zvyšovat a srážky budou rozloženy jinak a jinde, než jsme byli zvyklí. Dozvuky současných suchých let určitě nevyřešíme během roku.

Sucho po lijácích takřka vymizelo, někde zůstalo jen v hlubší vrstvě

Jaké dřeviny po kůrovci vysazujete?
Snažíme se přizpůsobit nynější klimatické změně, takže musíme volit rostliny vhodné do měnícího se klimatu. Musíme také dodržovat historický koncept a původní kompozici parku. Proto vracíme i smrk, který kvůli kůrovci odstraňujeme, ale pro kompozici parku je zásadní. Vysazujeme další vhodné druhy dřevin, abychom stabilizovali kostru těchto porostů, pokud by do budoucna došlo opět k extrémům v podobě sucha či kůrovce. Jedná se především o hojnější výsadbu listnatých dřevin, které tyto extrémy lépe snášejí, a takové druhy jehličnanů, které dokážou suchu lépe vzdorovat.

Letos na jaře v parku rozkvetly rododendrony, kterým se loni moc nedařilo. Co bylo příčinou?
Díky dostatečnému množství srážek a ne příliš vysokým teplotám. Oproti loňskému roku také keře nasadily výrazně více květních pupenů a konala se velkolepá podívaná. Letošní květen byl deštivý a vlhký, což obecně výraznějšímu a delšímu kvetení rododendronů napomáhá. Zároveň bylo v dubnu i květnu poměrně chladno, a to také k déle trvajícímu kvetení přispívá. V suchých a horkých letech květy odcházejí rychleji.

Co bude dál kvést?
Nyní jsou na pořadu kvetení růže, které návštěvníci mohou vidět u zámku na Velkém i Malém nádvoří, v Růžové zahrádce, ale na některé, téměř stoleté, mohou narazit i v parku. Na Růžové zahrádce budou také znovu nakvétat šalvěje. Krásně teď kvetou také sbírky růží a denivek v naší Průhonické botanické zahradě.

Průhonický park je součástí vědeckého ústavu. Provádí zde nějaký výzkum?
Park je platnou součástí Botanického ústavu AV ČR, který ho také spravuje. Ústav je jedním z hlavních center botanického výzkumu v ČR a soustřeďuje odborníky v celé škále terénně zaměřených oborů od taxonomie přes evoluční biologii po ekologii. Některá vědecká oddělení zde mají své výzkumné plochy a park pro své vědecké účely využívají. Přímo v parku například vědci zkoumají změnu klimatu pomocí čidel, která jsou umístěna v porostu a měří půdní vlhkost a teplotu vzduchu a půdy, provádějí výzkum jitrocele a podobně.

Žijí tu i nějaká zvířata?
V parku žije srnčí zvěř, zajíci, bažant a je zde spousta druhů ptactva. Můžete zahlédnout také ledňáčka nebo vydru a v rybnících žijí rozmanité druhy ryb od kapra přes štiku až po sumce.

Nepožírají vám exponáty?
Srnčí zvěř je sice atraktivní pro návštěvníky, nicméně si velmi ráda pochutná na mladé výsadbě stromů, která má nahradit odstraněné kůrovcové stromy. Výsadbu proto chráníme oplocenkami, což je samozřejmě časově i finančně náročné.