Jít po vyučování se spolužáky na oběd, popovídat si a pak vyrazit domů nebo třeba na sportovní kroužek je rituálem většiny školáků. Pro některé rodiny je ale oběd ve školní jídelně nedostupný luxus.
V současné době mají rodiny, které se nacházejí v nouzi, možnost získat pro své děti obědy zadarmo v Praze z několika zdrojů. Obědy pro zhruba devět set dětí platí ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Administrátorem těchto dotací je magistrát.
Dalších několik stovek dětí v Praze obědvá díky ministerstvu školství, které rozděluje peníze neziskovým organizacím či nadacím, jež se touto problematikou zabývají. Největší podpořený projekt Obědy pro děti zajišťuje školní stravu letos v Praze pro zhruba 500 dětí, této organizaci přispívá na obědy také mnoho soukromých dárců.
Podle Českého statistického úřadu příjmová chudoba ohrožuje zhruba 10 200 pražských dětí a dospívajících ve věku 3 až 18 let navštěvujících předškolní a školní zařízení. Kolik z nich se nestravuje ve škole ani doma, zůstává otázkou.
Děti mají lepší prospěch
Podle odborníků na vzdělávání mají obědy zdarma pro děti z nízkopříjmových skupin řadu pozitivních dopadů. Mnozí experti tvrdí, že díky stravě zdarma se zlepšuje jejich školní docházka a dokážou se ve škole lépe soustředit. Nad tím oslovení ředitelé škol ale váhají. Největší přínos vidí spíše v tom, že děti lépe zapadnou do kolektivu, což se následně často promítne i do jejich školních výsledků.
„Tyto děti mají lepší prospěch, protože ve chvíli, kdy s ostatními dětmi tráví čas v jídelně, jdou s nimi i domů a mají pak se spolužáky lepší vztahy. A výuka je často skupinová, děti pracují ve dvojicích, a díky tomu se to spojení a kamarádství hledá mnohem lépe,“ popisuje Pavel Kopečný, ředitel školy Květnového vítězství na Praze 4, kde dostává obědy zdarma přibližně deset dětí z osmi set prostřednictvím projektu Obědy pro děti.
Rodiny v nouzi oslovili na zmíněné základní škole samotní třídní učitelé a učitelky. Podle Kopečného lze poznat, že rodina nemá na obědy, relativně snadno. Školák se často neúčastní společných výletů a akcí. Někdy se zase rodiče snaží dítě do jídelny posílat, ale vzniká jim postupně velký dluh.
A stejně postupují i na dalších pražských základních školách. „Podněty k obědům zdarma dávají třídní učitelé a mnohdy i samotní rodiče. Buď sami, nebo jejich známí, kteří vidí jejich náhlou tíseň. Například úmrtí v rodině, rozvod, ztráta zaměstnání a podobně,“ líčí Daniel Kaiser, ředitel ZŠ Jižní IV na Spořilově, ve které se zdarma stravuje pět dětí.
V případě peněz od ministerstva práce a sociálních věcí určují úřady práce, kdo dostane obědy zdarma. A to podle toho, zda má rodina nárok na dávky v hmotné nouzi. Jak potvrdil úřad práce, rodiny mají o tuto formu pomoci zájem.
„Zákonní zástupci dětí odmítají tuto možnost podpory pouze v jednotlivých případech,“ popisuje Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce. Ke konci listopadu 2018 bylo v metropoli 2 354 dětí, které žily v rodinách, jež pobíraly příspěvky na živobytí. Všechny tyto děti ale dotace na obědy nedostávaly z různých důvodů.
Navíc je stávající systém ministerstva pro ředitele škol složitý, protože jim neumožňuje pružně reagovat na situaci v rodinách svých žáků. Současné vedení pražského magistrátu nyní hodlá program ministerstva práce a sociálních věcí nahradit zvláštním fondem.
„Naše podmínky jsou daleko flexibilnější než MPSV, protože ministerstvo vychází z údajů úřadů práce a ředitelé nedokážou říci dopředu, kolik dětí na obědy zdarma bude mít nárok,“ vysvětluje radní Vít Šimral (Piráti), v jehož gesci je školství. Šimral vysvětlil, že v minulosti musel dokonce magistrát dotace vracet a ředitele to zatěžovalo zbytečnou administrativou.
Ozývají se i podnikatelé
O problém hladových dětí v bohaté Praze se zajímají také soukromníci. V metropoli je cenová hladina vyšší než v jiných krajích a zaplatit dotovaný oběd může být velkou položkou i pro rodiny, které na příspěvky v hmotné nouzi nedosáhnou.
„V uplynulých dvou letech jsme od úspěšných podnikatelů z okolí dostali nabídku na hrazení obědů pro děti ze sociálně slabé rodiny,“ připomíná Jan Hovorka, ředitel Základní školy a mateřské školy Chodov.
A tématem bezplatného školního stravování se zabývá i vládní koalice, která je v této věci rozpolcená. ČSSD zamýšlela obědy zdarma bez výjimky pro všechny předškoláky a školáky na prvním stupni. Hnutí ANO chce, aby zdarma obědy dostávaly děti z veřejných mateřských škol a základních škol z rodin, které pobírají dětské přídavky. Na finálním návrhu se ještě pracuje.
Fond pro sociálně slabéSociálně slabé rodiny nemají problém pouze platit školní obědy. Ředitelé základních škol uvádějí, že finanční nouze rodin si všimnou učitelé tak, že se děti nemohou účastnit školních akcí, což je vylučuje z kolektivu. „Neúčastní se akcí, jako jsou školy v přírodě a výlety a je zřejmé, že je to z finančních důvodů,“ popisuje Pavel Kopečný, ředitel ZŠ Květnového vítězství. Stávající vedení magistrátu hodlá proto zřídit spe- ciální fond, ze kterého by na tyto akce mohli ředitelé čerpat. „Kromě dotování obědů bychom poskytli peníze specificky na volnočasové kurzy, do kterých některé děti nechodí z toho důvodu, že na to nemají peníze,“ vysvětluje radní Vít Šimral (Piráti), který má v gesci školství. Podle vedení magistrátu bude takové financování pružnější a méně zatížené byrokracií. „Ředitel velmi dobře zná svou školu. My jim dáme nějaký balík a potom budeme spoléhat na to, že oni velmi dobře vědí, kdo by to měl dostat,“ vysvětluje Šimral. Fond začne fungovat od příštího školního roku a týkat se bude jak základních, tak středních škol. Opatření zapadá do konceptu nového vedení Prahy, které chce posílit autonomii ředitelů škol. V současné době nezávisle na vedení města na školách podobné fondy fungují. Ty získávají finance od rodičů či městských částí. „Zatím toto supluje spolek rodičů při škole a určitě bychom takový fond uvítali,“ kvituje nápad ředitel školy ZŠ Jižní IV Daniel Kaiser (Kristína Paulenková, ČTK) |