Nelichotivé jsou výsledky i pro další evropské destinace. Na prvních třech místech se umístila města z Nového Zélandu, Japonska či Austrálie, tedy z regionů, které tolik nezasáhl koronavirus. 

„Klíčová věc, která ovlivnila umístění Prahy v žebříčku, je koronavirus a hlavně druhá vlna, stali jsme se tím, čím nejprve byla pro nás severní Itálie,“ vysvětluje politolog Jan Kubáček.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy si česká metropole přitom vedla špatně i ve srovnání s některými evropskými destinacemi. 

„Příčinou je to, že podzimní a zimní fáze pandemie dolehla na ČR jako celek včetně Prahy. V jistých údobích posledního necelého roku se Česko ve zvládání pandemie řadilo k vůbec nejhorším zemím na světě, což dokládá zejména nadprůměrně zvýšený počet nadměrečně zemřelých,“ vysvětluje Kovanda. 

V Česku podle něj letos v prvním čtvrtletí umíralo nejvíce lidí v historii země od jejího vzniku v roce 1993. „Tragické bylo ovšem také poslední čtvrtletí loňského roku. To znamenalo enormní zátěž na systém zdravotní péče v ČR i v Praze,“ dodává ekonom.

Politická stabilita a životní prostředí

I když je jedním z hodnotících kritérií také míra politické stability, ta podle politologa v případě umístění české metropole v mezinárodním srovnání nějak dramaticky nevyčnívá. „Tyto žebříčky jsou navíc do značné míry pocitové, některá místa jsou jednoduše trendy a daří se jim,“ říká Kubáček.

Koronavirus měl ale také vliv na další oblasti, které se do hodnocení promítají. Jde například o životní prostředí – odborníci v posledním roce mluvili hlavně o poklesu emisí z dopravy – ať už té letecké, či individuální automobilové.

Jenže podle Anny Vinklárkové ze sdružení Arnika je to složitější. „Praha je na tom dobře také například s velikostí parkových ploch – to je taková ta startovací linie z období před dvaceti lety,“ vysvětluje Vinklárková. Ale upozorňuje, že ze zelených ploch začala postupně ukrajovat často živelná výstavba.

„Také se neustále zvyšuje mobilita, a to je trend, se kterým se nedá nic dělat. Praha však selhává v otázce udržitelné mobility, poměry mezi individuální a veřejnou dopravou zůstávají skoro stejné. Některým jiným městům ve světě se totiž už podařilo nastartovat trend, kdy se situace mění ve prospěch veřejné dopravy,“ říká odbornice Arniky. Dodává, že existují analýzy, podle kterých je stále nejrychlejší cesta z obcí v okolí metropole do centra Prahy autem.

Dostupnost vzdělání

Další z hodnocených kategorií je vzdělání. V tom ale podle politologa Kubáčka, který mimo jiné působí na Univerzitě Karlově, v celosvětovém měřítku Praha nezaostává.

„Vzdělání je u nás dostupné, dlouhodobým problémem je spíš prostupnost vzdělání – aby se také děti, které se narodí ve složitých rodinných či sociálních poměrech, dostaly ke vzdělání,“ upozorňuje politolog. Vzdělání je ale s deseti procenty v žebříčku Economistu oblastí, která porovnání ovlivňuje v menší míře.

Po rekordním propadu Prahy ekonom Kovanda očekává, že se metropole spíše zpět vyhoupne mezi lepší příčky. Signálem k tomu, že by se Praha mohla v brzké době „vyšvihnout“, svědčí i obliba české metropole mezi těmi, pro které je žebříček hlavně určen, tedy mezi pracovníky nadnárodních firem. Ti během své kariéry vystřídají různé destinace po celém světě.

„Žila jsem pár let v Aucklandu a dva roky také v Šanghaji a téměř sedm let jsem v Praze. Zamilovala jsem si ji jako město a domov pro výchovu své dcery z mnoha důvodů – díky dobré kvalitě života i možnosti navštívit mnoho krásných míst bez nutnosti opustit ČR,“ vysvětluje evropská viceprezidentka IBM pro cloud marketing Katie Axamová. A nezapomíná zdůraznit výhodu české metropole jako místa, kde je možné vychovávat dítě s pocitem bezpečí.

„Díky dobrému umístění je také možné z Prahy pohodlně cestovat na víkend do jiných částí Evropy a v českém hlavním městě jsou také dostupná divadla. Praha za posledních sedm let vyrostla a nyní je srovnatelná s ostatními mezinárodními městy,“ dodává Axamová.