Zároveň stoupá například obliba vína a pivo zůstává stálicí v tabulce pijácké obliby. Lidé nepohrdnou ani „tvrdým“ alkoholem, byť jeho spotřeba dlouhodobě spíše stagnuje. Doba, ale i platy a ceny totiž mění chutě. Za jídlo a pití domácnosti utrácejí zhruba pětinu příjmů. 

Hrubá průměrná mzda v Praze překročila podle statistiků v letošním třetím čtvrtletí sumu 41 tisíc korun. 

„Průměrná mzda zaměstnanců v Praze je tak o 23,8 procenta vyšší než mzda v rámci České republiky a vzrostla meziročně o 5,9 procenta,“ uvedla Jana Podhorská z oddělení informačních služeb ČSÚ. Cena náleží k jedněm z nejdůležitějších okolností spotřeby potravin, nejde však v dlouhodobém porovnání podle expertů o jedinou veličinu.

„Na spotřebu potravin měly vliv faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení,“ uvedl Jan Cieslar. Na jídelníčku tak podle čerstvých dat analytiků z ČSÚ o stravovacích návycích za rok 2018 přibývá zelenina, ovoce, drůbeží maso, rýže anebo těstoviny.

I bez chleba jde žít

Mění se postoj konzumentů k masu, a to především za posledních 30 porevolučních let. „Dříve se zkonzumovalo 30 kilo hovězího masa na obyvatele a rok, dnes spotřeba hovězího masa představuje necelých devět kilogramů,“ uvedl Marek Rojíček, ředitel ČSÚ. Naopak od roku 1989 vzrostla popularita drůbežího masa. Za 30 let stoupla jeho spotřeba asi dvojnásobně a překročila hranici 28 kilogramů.

Ovšem u výběru masa nemusel změnu chutí obyvatel metropole způsobit výhradně diktát zdravějšího životního stylu, ale i růst cen. V roce 2010 stál kilogram hovězího zadního bez kosti v Praze podle ČSÚ v průměru necelých 105 korun, na konci roku 2018 přibližně 236 korun. Kuře celé, chlazené podle stejných údajů před devíti lety vyšlo v průměru na necelých sto korun, na konci uplynulého roku to bylo necelých 65 korun. 

Například u kila vepřového s kostí nebyl vzrůst průměrné ceny tak výrazný jako u hovězího. V roce 2010 si ho zákazník mohl koupit za 94 korun za kilo, loni za 124 korun.

Během posledních 30 let klesl zájem strávníků o tradiční základní potravinu, tedy chléb, a to přibližně o 16 kilogramů na hlavu. „V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kilogramu na obyvatele a pšeničného pečiva 33 kilogramů. Tento poměr se otočil,“ objasnila Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství ČSÚ.

„Celkové údaje o proměnách stravovacích návyků nebyly zjišťovány individuálně v Praze a dalších regionech. Vztahují se obecně k jídelníčku v rámci celé české populace,“ vysvětlil metodiku výzkumu stravovacích návyků Jan Cieslar. 

Metropole však podle odborníků zůstává specifická oproti regionům právě vyšší nákupní silou, chováním spotřebitelů či škálou výběru zboží.

Víc se pilo po okupaci i revoluci

Tradičně v oblibě mezi tuzemskými konzumenty zůstává alkohol, jeho spotřeba meziročně loni opět vzrostla téměř o dva litry na hlavu. Tradičně roste konzumace vína, vypilo se více než 17 litrů na osobu.

„Konzumenti téměř v polovině případů uvádějí, že jim víno chutná, ale příliš se v něm nevyznají, třetina deklaruje určitou obeznámenost s vínem, za znalce se však považuje procento respondentů,“ popsal vztah k ušlechtilému nápoji průzkum společnosti Focus.

Zajímavě se vyvíjí vztah ke tvrdému alkoholu, tedy k nápojům s obsahem alkoholu 40 a více procent. Jeho spotřeba skokově roste i s proměnou historických epoch – popíjení více lihovin třeba po sovětské okupaci a následné normalizaci během 16 let z necelých tří na více než sedm litrů. V euforii svobody na počátku 90. let překročila konzumace hranici osmi litrů na hlavu a rok.

„Vztah ke společenské atmosféře může hrát svou roli. Jde však třeba i o dostupnost lihovin,“ uvádějí k tomu odborníci. 

Podle ČSÚ se v roce 2018 vypilo sedm litrů lihovin na hlavu a rok.