„Přišla mi zpráva od známé, že mám hlasovat pro její příbuznou kvůli stipendiu. Neověřila jsem si to a klikla na odkaz,“ popisuje začátek své zkušenosti s kyberpodvodem paní Zlata Bapstová. V tu chvíli ještě netušila, že právě tím otevřela dveře podvodníkům. Až o několik dní později začali volat známí a ptát se, jestli je v pořádku.

Teprve tehdy zjistila, že se útočníkům podařilo nabourat do jejího účtu a jejím jménem rozesílat žádosti o peníze. „Konkrétně pod mojí identitou požadovali 45 tisíc korun,“ říká.

I když své blízké rychle obvolala a varovala je, že jde o podvod, u jedné z kamarádek už bylo pozdě. Peníze odeslala. Nakonec se je ale podařilo získat zpět. „Bylo velké štěstí, že kamarádka žije na Slovensku a účet má vedený v eurech. Díky tomu trvalo, než se peníze převedly, a transakci bylo možné zastavit,“ dodává Zlata. Jak sama dnes s úsměvem říká, pravděpodobně to zachránilo i jejich přátelství.

Její příběh přitom zdaleka není ojedinělý. Podle dat projektu Neviditelní se s nějakou formou online podvodu setkalo v Česku minimálně 44 procent lidí starších 65 let. Digitální prostor se totiž stává běžnou součástí života seniorů — a s tím roste i jejich vystavení rizikům. Senioři už dávno nejsou z online světa vyčleněni.

Internet používají ke komunikaci, hledání informací, sledování zpráv, nakupování i zábavě. Významně k tomu přispívá i to, že internet mají stále častěji přímo v mobilním telefonu. Právě větší dostupnost technologií ale zároveň znamená, že přibývá i situací, ve kterých se mohou stát terčem podvodníků.

Dříve byly informace spolehlivější

Podle Ruth Šormové, ředitelky organizace Život 90, je problém mimo jiné v tom, že dnešní senioři vyrůstali v úplně jiném informačním prostředí. „Jedná se o generaci, která byla zvyklá na to, že informace ve veřejném prostoru jsou spolehlivé. Potřeba ověřování přišla až s digitalizací – a ta pro ně mnohdy není přirozená,“ vysvětluje.

Právě tato základní důvěra se dnes často obrací proti nim. Podvodníci ji umí velmi chytře využít a pracují s emocemi, které člověka snadno dostanou pod tlak. „Pachatelé hrají na strach, časový tlak nebo naopak na ochotu pomoci. To jsou nejsilnější spouštěče,“ upozorňuje Andrea Jarůšková z oddělení prevence Policie ČR.

Neviditelní. Starším lidem se nedaří sehnat práci, navíc se starají o příbuzné

To potvrzuje i zkušenost paní Zlaty. Když se později kamarádky ptala, proč peníze poslala tak rychle a neověřila si základní informace, odpověď byla jednoduchá: měla strach a pocit, že musí jednat okamžitě. Zároveň cítila i radost z toho, že může někomu blízkému pomoct.

Právě tahle kombinace emocí je pro podvodníky ideální. Internetové podvody dnes navíc bývají čím dál propracovanější a působí velmi věrohodně. Důvěryhodný jazyk, reálná jména, odkazy na existující lidi nebo instituce — to všechno vytváří dojem, že jde o skutečnou komunikaci.

Své o tom ví i paní Dana Pilařová, která se s internetovými podvodníky setkala opakovaně. „Přišel nám e-mail z USA s tím, že jsme dědicové většího obnosu peněz. Syn si dokonce ověřil, že ten člověk existoval, byl náš příbuzný a zemřel bez dědiců. Komunikovali jsme s nimi dlouho – až do chvíle, kdy chtěli peníze na právníky a adresa směřovala do Maďarska. Taky psali s gramatickými chybami. Tehdy nám došlo, že jde o podvod,“ říká.

Podle ní navíc nejde o výjimečnou situaci. Nějaká forma pokusu o podvod jí prý do e-mailové schránky přichází téměř každý den. A statistiky ukazují, že podobných případů je opravdu hodně. Jen za loňský rok policie evidovala přes 21 tisíc kybertrestných činů se škodou téměř šest miliard korun. S tím, jak se vyvíjejí technologie, se proměňují i samotné metody podvodníků. Objevují se nové scénáře, nové legendy i nové způsoby manipulace.

Z poškozené pachatelkou. Žena dvakrát naletěla kyberšmejdům, využili ji jako kurýrku

Organizace, které se seniorům věnují, tak musejí na proměňující se digitální prostředí reagovat průběžně. „Je to nekončící příběh. Vždycky, když máme pocit, že už jsou senioři dostatečně edukovaní, objeví se nový typ podvodu,“ říká Ruth Šormová. Podle ní ale nestačí jen obecná osvěta. Největší smysl má praktická pomoc v konkrétních situacích. „Nenabízíme dlouhodobé kurzy. Senioři nejvíc využívají praktickou edukaci – přijdou s konkrétním problémem a ten řešíme,“ popisuje.

Právě na tuto potřebu reaguje i projekt Neviditelní, který se zaměřuje na zviditelňování ohrožených skupin a problémů, se kterými se potýkají. Jedním z témat je i digitální bezpečnost seniorů. Projekt ve spolupráci s partnery nepřináší jen data a výzkumy, ale také konkrétní doporučení a pomoc v terénu.

Na konci března proto proběhl ve spolupráci se Životem 90 edukativní workshop, který seniorům nabídl praktické rady k bezpečnému pohybu na internetu. Účastníci a účastnice se dozvěděli, s jakými typy podvodů se mohou setkat, jak se chovat na internetu, jak rozpoznat rizikové situace nebo jak nenaletět manipulativním telefonátům a zprávám. Součástí programu bylo i správné zabezpečení mobilního telefonu, ukázky videí ze zachycení podvodníků nebo simulace podvodných telefonních hovorů s komentářem Andrei Jarůškové z Policie ČR. Na závěr si senioři své znalosti ověřili i ve vědomostní soutěži zaměřené na bezpečnost na internetu.

Podobné aktivity ukazují, že prevence může fungovat, pokud je srozumitelná, konkrétní a praktická. Zároveň ale platí, že vedle workshopů a poradenství je důležité mít i místo, kam se mohou senioři obrátit ve chvíli, kdy už problém nastane. Organizace Život 90 poskytuje služby seniorům více než pětatřicet let.

Vedle sociálního poradenství nebo pečovatelské služby provozuje také tísňovou linku, která je jedinou nonstop linkou důvěry pro seniory v Česku. Ročně přijme zhruba 14 tisíc hovorů. Senioři se mohou obracet i s otázkami na bezpečnost na internetu právě tam. A právě včasná reakce bývá zásadní. „Vždycky je lepší, když se člověk přijde zeptat včas, než když už řeší následky,“ dodává Šormová. Podvodníci umí být totiž přesvědčiví, rychlí a vynalézaví, je stále důležitější, aby senioři měli nejen informace, ale i praktickou podporu.