První díl se věnuje sídlišti v Břevnově, které pro své zaměstnance budovalo v totalitě téměř všemocné ministerstvo vnitra.
Stěhovali se tam příslušníci Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti, lidově esenbáci a estébáci. A tak lidé začali sídlišti říkat Na Pendreku.
Nové výstavbě padla za oběť řada nízkých památkově chráněných domů, které připomínaly spíš vesnickou náves.