iDNES.cz

Veřejnost dostane poslední možnost k námitkám na zástavbu žižkovského nádraží

  6:52,  aktualizováno  9:51
Lidé mohou od 16. února naposledy připomínkovat změnu územního plánu pro výstavbu na Nákladovém nádraží Žižkov. Studii město ve středu představí online. V celém areálu bývalého žižkovského nákladového nádraží má v následujících letech vzniknout bydlení pro zhruba patnáct tisíc lidí.

Domy místo vlaků a kontejnerů. V severní části území vlastní část pozemků Penta. Architektonické soutěže na plánovanou zástavbu se zúčastnilo pár desítek týmů a vyhrálo nizozemské studio Benthem Crouwel architects. | foto: Vizualizace: archiv IPR hl. m. Prahy

Zásadní fáze rozvoje jednoho z největších pražských brownfieldů, kterou je pořizování změny územního plánu, nyní míří do finále. Veřejné projednání návrhu změny, která na současných drážních a průmyslových pozemcích umožní bytovou a komerční výstavbu, se bude konat 16. února v online podobě.

Od té doby bude mít veřejnost sedm dní na podání připomínek. Jde tak o poslední možnost, jak do budoucí podoby zástavby zasáhnout. Ve středu od 19 hodin město představí podkladovou studii veřejnosti v Centru architektury a městského plánování. Prezentaci bude přenášet online.

V třiatřicetihektarovém areálu bývalého nádraží plánuje stavět několik developerů. Pozemky tam vlastní Central Group, Sekyra Group nebo Penta. Ti všichni potřebují, aby Praha pozemky převedla do módu takzvané smíšené výstavby.

Budou tam jen drahé byty?

„Věřím, že změna územního plánu bude schválena do konce roku 2021 ke spokojenosti obyvatel Prahy 3 a investorů a v dohledné době začne zásadní přeměna rozsáhlého území nádraží na plnohodnotnou čtvrť,“ říká Tomáš Mikeska (STAN), místostarosta Prahy 3, na jejímž území se brownfield nachází. 

I městská část hodlá v procesu podávat několik připomínek. Radnice se obává například toho, že současné rozvržení zástavby přinese do Prahy 3 nadměrnou dopravní zátěž. „Vadí nám také nedostatečné záruky veřejně přístupné zeleně a nedostatek veřejné vybavenosti,“ říká předseda radničního výboru pro územní rozvoj Matěj Michalk Žaloudek (Zelení) s tím, že městské části budou chybět především školské kapacity.

Radnice očekává, že se k návrhu podoby zástavby v areálu nádraží vyjádří i tamní obyvatelé. 

„Lidé mají obavu například z toho, že bude nová čtvrť plná nedostupných investičních bytů. To v územním plánu asi neošetříme, ale je to důležitá věc. Ideální by bylo, kdyby magistrát domluvil nějaký poměr obecního bydlení v jednotlivých projektech,“ uvádí Žaloudek.

Obavy mají podle něj místní také z plánované Jarovské třídy, která prodlouží současnou Malešickou ulici směrem na Českobrodskou, čímž má zajistit budoucí spojení čtvrti s Pražským okruhem.

„Bez ní by se ale veškerá doprava hrnula přes Jana Želivského, Koněvovu a Basilejské náměstí. Navíc má jít o městskou ulici s jedním jízdním pruhem v každém směru, tramvají a cyklostezkou s dostatkem přechodů. Nepůjde tedy o žádnou dálniční spojku,“ vysvětluje Žaloudek.

Praze 3 ovšem vadí také to, jakým způsobem magistrát seznamuje se změnou územního plánu veřejnost. „Nějakých třináct dní na připomínky k jednomu z největších rozvojových území v Praze je dost málo na to, aby se mohla veřejnost s takovým návrhem seznámit a posílat k němu připomínky, které je třeba konzultovat s právníky, aby měly nějakou váhu,“ myslí si Žaloudek.

Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) je ale proces nastavený správně. „Pokud mají Zelení z Prahy 3 nějaké výhrady k jeho průběhu, tak se ptám, co pro to za čtyři roky, kdy v předchozí koalici drželi Zelení pozici náměstkyně pro územní rozvoj, udělali,“ odmítá kritiku městské části Hlaváček.

Do drážních domků se vrací život. Slouží skautům i jako muzeum

Město podle něj nyní také jedná s jednotlivými investory o formách spoluúčasti. Jednotliví developeři by se měli pomocí finančních příspěvků podílet na výstavbě škol, školek a další veřejné vybavenosti. „Změnu územního plánu umožníme jen ve chvíli, kdy budeme mít od investorů dostatek prostředků na infrastrukturu, aby budoucí čtvrť mohla dobře fungovat,“ dodává Hlaváček.

Proces se týká také severozápadního cípu areálu, na kterém hodlá zahájit developer Central Group první etapu výstavby projektu Parková čtvrť. Tato část má ale výjimku ze stavební uzávěry a radnice Prahy 3 ji již neplánuje nijak připomínkovat, aby se mohlo co nejdříve začít stavět.

„V současné době probíhají schvalovací procesy pro první dva bloky, ve kterých je asi 750 bytů. Pevně věříme, že bychom během letošního roku mohli získat stavební povolení a zahájit prodej první etapy,“ říká mluvčí Central Group Ondřej Šťastný.

Škola v nádražní budově

Zhruba za rok a půl hodlá investor žádat o povolení také na další etapy podél bývalé nádražní budovy, která je nyní památkově chráněná. Ta se má stát centrem nové čtvrti. Budova by se mohla začít přestavovat zhruba za tři roky a optimistický výhled je takový, že bude dokončena zhruba za pět let.

V průčelí nádražní budovy bude sídlit Národní filmový archiv, severní část má patřit městu, které tam plánuje muzeum architektury a bydlení. Jižní část vlastní z velké části developer Sekyra Group, který počítá s komerčními prostory, galerií a také základní školou.

zpět na článek