Podle ekonoma Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz dosahují roční společenské ztráty 9 až 12 miliard korun. „Při pětiletém zpoždění jde zhruba o 50 miliard korun v současné hodnotě cen. Je přitom důležité zdůraznit, že tento odhad je záměrně konzervativní. Nejsou v něm zahrnuty širší ekonomické dopady,“ píše ve své analýze Rod.
Přešlapování na místě stojí Prahu miliardy
Část oslovených politiků připouští, že odhady odpovídají realitě. „Vyčíslené ztráty jsou bohužel reálné a jen potvrzují, jak vysoký účet má pirátské řízení dopravy v Praze. Metro D je jen nejviditelnější příklad,“ říká Tomáš Portlík z ODS.
Piráti přitom nesou za dopravu v Praze spoluzodpovědnost od roku 2018. Tereza Nislerová (Piráti) vidí problém jinde. „Je škoda, že Fialova vláda nedotáhla reformu antimonopolního úřadu, která by řešila mimo jiné neúměrnou délku posuzování podnětů.“
Zásadní dopady na ekonomiku města připouští i Petr Hlaváček (STAN). „Nejedná se jen o metro D, podobné spory se objevují i u dalších zakázek. Zadávání veřejných zakázek se ukazuje jako systémový problém,“ uvedl.
Situaci dál komplikuje právní spor. Nejvyšší správní soud sice na konci února zrušil předběžné opatření, které blokovalo podpis smlouvy, ale zároveň je zde stále překážka v podobě čekání na pravomocné rozhodnutí ÚHOS.
„Dostali jsme se do stavu, kdy se z běžného výběru stavebníka staly právní bitvy. Neúspěšné firmy mají možnost roky blokovat zahájení výstavby,“ říká Hlaváček.
Soud zrušil předběžný zákaz smlouvy na další část metra D |
Metro D se tak nachází ve fázi, kdy byl výběr dodavatele opakovaně potvrzen, samotná stavba ale stále nezačala. Podle ekonomů i části politiků přitom dnes největší náklady nevznikají samotným tendrem, ale jeho dalším odkládáním.
Vzácná shoda opozice i koalice: tendr nerušit
Opětovné vypsání soutěže podle oslovených politiků nepředstavuje jisté řešení. „Zrušení zakázky by žádné zrychlení nepřineslo. Spíše přesně naopak. To je zcela naivní představa,“ říká Tereza Nislerová.
Podobně mluví i Tomáš Portlík: „Stoprocentní záruka neexistuje. V novém řízení by uchazeči opět využívali všechny zákonné prostředky.“
K posunu došlo i u části opozice. „Zrušení soutěže aktuálně považujeme za nejhorší možný scénář, vedlo by to k dalšímu odkladu výstavby,“ uvedl Ondřej Prokop.
Debata se tak podle oslovených politiků neposouvá k tomu, zda byl tendr ideální, ale k tomu, jak zabránit dalšímu zdržení, které Prahu stojí miliardy korun.
