Rozpočet Prahy je plný nejistot a škrtů, velké investice zatím platí

„Zcela na rovinu říkám, že nevíme, jaké budou dopady na rozpočet pro příští rok. Ta nejistota nevychází pouze z pandemie, ale také z nepředvídatelných kroků vlády a parlamentu,“ popisuje přípravu rozpočtu náměstek primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

O rozpočtu na rok 2021 budou zastupitelé hlasovat v prosinci. Pokud ho schválí, bude v příštím roce Praha hospodařit s příjmy a výdaji ve výši 88 miliard korun. Podstatnější než celkový objem rozpočtu je však to, jakým způsobem ho vedení města sestavilo.

Kvůli koronaviru totiž muselo sáhnout k významným škrtům především v běžných výdajích, které zahrnují peníze na provoz města, opravy komunikací a podobně. Praha totiž musí pokrýt propady způsobené nižšími daňovými příjmy, a naopak vysokými výdaji na boj s koronavirem nebo na kompenzace podnikatelům.

Ztráty v rozpočtu letos dosáhly více než deseti miliard korun a v příštím roce Praha očekává v daňových příjmech propad o zhruba 4,5 miliardy. Poprvé po mnoha letech, kdy běžné výdaje rok od roku rostly, proto budou v následujícím roce nižší, a to konkrétně o 1,3 miliardy korun.

„Škrtali jsme napříč celým rozpočtem kromě městské hromadné dopravy, svozu odpadu a příspěvků městským částem,“ říká Vyhnánek s tím, že snížit běžné výdaje bylo složité hlavně proto, že s jejich meziročním růstem často počítají již uzavřené smlouvy.

V investicích zatím k výraznému škrtání nedošlo. Vedení města ubezpečuje, že chce co nejvíce investovat, aby v krizi podpořilo ekonomiku. V příštím roce půjde na investice téměř patnáct miliard, z toho pět miliard si Praha hodlá půjčit u bank, aby mohla pokračovat ve velkých projektech, jako je metro D, rekonstrukce Václavského náměstí nebo rekonstrukce Holešovické tržnice.

Výše investic se však může ještě snížit. Vše záleží na tom, v jaké podobě nakonec bude schválen zmiňovaný daňový balíček. Poslanecká sněmovna minulý týden při hlasování o daňovém balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který ruší zdaňování superhrubé mzdy. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně sazbou 23 procent.

Pro rozpočty obcí a krajů to znamená významný propad příjmů z daní.

„Rozpočet v sobě zatím nezahrnuje dopady daňového balíčku, který míří do Senátu, a to proto, že vůbec nevíme, v jaké podobě balíček projde. Ale zřejmě už v lednu se budeme k rozpočtu vracet a budeme se muset popasovat s tím, co parlament nakonec schválí. Bohužel stát není schopen říci obcím a krajům, co je čeká,“ uvádí Vyhnánek.

Podle něj by schválení daňového balíčku v podobě, v jaké ho prohlasovali poslanci, tedy včetně pirátského návrhu zvýšení slevy na dani na poplatníka, znamenalo pro Prahu další díru v rozpočtu ve výši osmi a půl miliardy korun.

Omezit, či zdražit služby města?

„To by přineslo skutečně významné změny ve fungování města a neumím si představit, jak se s tím vypořádat, aby to nemělo dopady na investice a život Pražanů,“ říká náměstek. V takovém případě by Praha pravděpodobně musela sáhnout ke škrtům v investicích a kromě toho také k omezování některých služeb nebo k jejich zdražování.

„Když města omezí své služby, zhorší se kvalita života, když je zdraží, tak lidé o ty peníze, které po zrušení superhrubé mzdy uvidí navíc, zase přijdou. Další možností je ještě více se zadlužit, ale to je dlouhodobě neudržitelné a poznamená to financování pro budoucí generace a naše následovníky,“ dodává Vyhnánek.

Praha navíc musí příští rok splácet část úvěru od Evropské investiční banky ve výši pěti miliard a další dluh bude splácet v roce 2023. Vedení města hodlá vyjednávat o změnách balíčku nebo kompenzacích pro obce se senátory a poslanci.