„Chceme zauditovat, co se stalo, abychom se z chyb poučili a podobná situace se v hlavním městě už nikdy neopakovala,“ řekl na jednání opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO).
Při projednávání vystoupil generální ředitel Technické správy komunikací (TSK) Filip Hájek a řada odborníků, kteří se na přípravě obnovy podíleli. Společně popsali vývoj celého projektu, který hlavní město řeší už přes dvacet let.
Libeňský most se nesmí zbourat, potvrdil Mlsna. Projekt na postavení repliky zastaven |
Zbourání a opětovná výstavba Libeňského mostu byla v plánu už od chvíle, kdy se po povodních v roce 2002 začal stav mostu intenzivně řešit. Minulé vedení metropole ale v roce 2018 rozhodlo, že se most citlivě zrekonstruuje, což začala TSK o rok později soutěžit. „Měli jsme tvrdá data, která říkala, že rekonstrukce je možná, i když má určitá rizika a je potřeba dále most zkoumat,“ popsal Hájek.
Po dalších 18 měsících detailního zkoumání se ukázalo, že oblouky nad řekou jsou nevratně poškozené a most ztratil svou nosnost. Z toho důvodu vznikla takzvaná Studie 3, která počítá především se stavbou repliky části soumostí přes řeku. Rada hlavního města ji schválila koncem roku 2023, tedy dávno poté, co už byla vysoutěžená rekonstrukce.
Drtivá demolice
„My jsme se konstrukcí mostu zabývali od roku 2016 a zpracovávali různé dokumenty. Vždy z toho vyplynuly dvě cesty. Jestliže si Praha přeje most, který bude mít všechny parametry normové, musí jít cestou novostavby. Vždy to bylo takhle z naší strany prezentováno. Ale když si město vybere cestu rekonstrukce, musí se připravit na řadu rizik, včetně nižší zatížitelnosti nebo nižší životnosti,“ popsal na jednání pražských zastupitelů Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT, který pro město připravoval analýzu možných variant pro obnovu mostu.
Současně dodal, že s dnešní znalosti by už variantu spočívající v opravě spojené s posílením konstrukce nedoporučil.
Měli jsme tvrdá data, která říkala, že rekonstrukce je možná, i když má určitá rizika a je potřeba dále most zkoumat.
Filip Hájekgenerální ředitel TSK
Město nicméně tendr, který vyhrál Metrostav TBR, nepřesoutěžilo v souladu s novou studií, a v důsledku toho soutěž napadl u ÚOHS neúspěšný účastník, společnost Eurovia. Úřad dal stavební firmě nakonec za pravdu.
„Z citlivé rekonstrukce se po změnách stává drtivá demolice stěžejních objektů a nahrazení původních objektů objekty nově postavenými, a to bez provedení nového zadávacího řízení,“ konstatoval v pravomocném rozhodnutí předseda ÚOHS Petr Mlsna. V něm zakázal realizovat práce, které jsou ve Studii 3 navíc oproti té původní. Navíc zakázal tyto práce i projektovat.
Snad v roce 2030
Podle Hájka se proto TSK bude muset vyrovnat s Metrostavem TBR, který už mezitím na některé dotčené části připravil projekty. Silničáři nicméně i tak proti rozhodnutí podají žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který je přezkoumá. Všechny části nad rámec původního projektu plánuje nyní TSK soutěžit separátně.
„Bohužel tímto rozhodnutím ÚOHS nezůstal kámen na kameni, v tuto chvíli nejsme schopni říct závazný harmonogram ani předpoklad nákladů, protože velká část té rekonstrukce vzejde z nové soutěže,“ řekl Hájek.
Libeňský most na prahu nové éry, hlavní město zahájilo první část rekonstrukce |
Část soumostí nejblíž Palmovce už TSK nechala zbourat. Stavba nového mostu se ale zastavila. Další etapa spočívající především v přemostění Štorchovy ulice není rozhodnutím dotčená, nicméně čeká na stavební povolení. V případě mostu přes řeku se projekční práce zastavily.
„Původně jsme počítali s tím, že hotovo bude začátkem roku 2030. To je teď ve velmi optimistické variantě. Je to stihnutelné, ale prosím, nepřipomínejte mi to v roce 2030,“ uzavřel Hájek.
13. května 2025 |