Poslední dům A. Loose je nezrealizovaný návrh vily pro Evu Müllerovou, dceru doktora Františka a Milady Müllerových, zachovaný ve formě architektonické studie z roku 1932. Interiéry byly vypracovány na základě studia Loosových popisů, půdorysných plánů, odborných článků a literatury.
Stavba začala v pondělí u příležitosti mezinárodní architektonické konference Iconic Houses 2023. Podle ředitele muzea Karla Ksandra jsou základy domu již hotové.
„NTM si připravilo na jaře tohoto roku základy ze staršího objektu, na kterém dřevostavba vyroste jako venkovní exponát,“ vysvětluje koordinátor projektu Ing. arch. Martin Čtverák.
„Poslední dům je ukázkou, jak bychom dnes řekli, úsporné stavby, neboť se jedná o kompletní dřevostavbu,“ komentuje Ksandr. „Skutečnost, že se dům začal již realizovat, dává výjimečnou příležitost představit nejen veřejnosti, ale i odborníkům další Loosovy modernistické myšlenky, které zůstaly dosud jen na papíře,“ dodává.
Loosův dopracovaný návrh
Exteriér objektu by měl být věrnou replikou původního návrhu podle dochovaných podkladů, interiér pak bude pouze abstrakcí sloužící pro výstavní účely.
Nejkrásnější česká vila je v Praze. Loos ji začal stavět bez povolení |
Prostory zahrnují obývací pokoj, jídelnu, kuchyni, pracovnu, ložnici s dětským pokojem a koupelnu. Nejdůležitějším zdrojem byly Rozhovory s Loosem na posteli, které jsou přepisem jeho vlastních slov o interiéru domu.
Na realizačním projektu vily pracovali studenti Atelieru Girsa na Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT, a to pod odborným vedením pedagogů. Poté se práce zaměřily na architektonický návrh interiéru vybraných prostorů objektu.
„Projekt vznikal v době covidu. Původní plán byl realizace v 2021, na výročí Adolfa Loose. Pandemie to zcela zastavila. Nicméně se pokračovalo dál. Profesně jsme do toho zapojeni stále ve stejném složení, a to včetně studentů, dnes již absolventů,“ popisuje Martin Čtverák.
Za Loosovými skvosty jezdí do Plzně lidé z celého světa, říká průvodce |
Adolf Loos (1870-1933) je považován za průkopníka moderní architektury. Odmítal přebytečnou zdobnost, jíž se vyznačoval tehdy panující styl secese, a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. V České republice jeho autorství nese více než 30 budov a interiérů. Jeho návrhy vycházely z takzvaného raumplanu, v němž prostor stavby není členěn do jednotlivých podlaží. Místnosti se tak prolínají v různých výškových úrovních kolem centrální obytné haly.