Současný Klárov na jedné straně propojuje Mánesovým mostem oba břehy Vltavy a na druhé pak Chotkovými sady posílá auta, cyklisty a tramvaje až k Pražskému hradu. Místo je tak zřejmě nejvýznamnějším dopravním uzlem na Malé Straně. Kombinace provozu aut, tramvají, cyklistů a chodců však bývá příčinou nadprůměrně vysoké nehodovosti.
Lokalita nese své jméno již více než sto let. Vzniklo podle Klárova ústavu slepců, který byl na Malé Straně vybudován v polovině 19. století z iniciativy stejnojmenné rodiny. V soukromé instituci se po desetiletí vzdělávali nevidomí, od roku 1993 zde má své sídlo Česká geologická služba. Hned vedle této budovy je i poměrně nedávno otevřená soukromá galerie Kunsthalle, která se nastěhovala do architektonicky významného objektu bývalé trafostanice.
Z archeologického hlediska je Klárov pravděpodobně nejstarší obydlenou částí na dnešní Malé Straně. Dokonce se traduje, že zde stál i nejstarší dům v celé Praze. Patrně se v těchto místech nacházel i první pražský dřevěný most.
K parku přímo přiléhá Kosárkovo nábřeží, které odsud vede až ke Strakově akademii – dnešnímu sídlu Úřadu vlády. Jeho zahrada se nedávno po letech otevřela veřejnosti.
Samotný park Klárov, který se v současné době už rekonstruuje, má dvě podstatné dominanty – památníky připomínající období 2. světové války. Tím prvním je Pomník 2. odboje a druhým je Okřídlený lev, památník věnovaný československým letcům bojujícím v Británii. Nachází se zde také malý pomníček věnovaný Marii Charousovské, zastřelené během sovětské okupace v roce 1968. Tyto monumenty dodávají místu historický i společenský přesah.
Zajímavostí pak je, že v 50. letech minulého století zde byla vybudována stanice metra Klárov, která měla sloužit i jako kryt pro členy vlády. Z toho však sešlo a současná stanice Malostranská využívá hloubkové prostory pouze jako technologické zázemí.
Ze zbořeniště místo s jasnou koncepcí
Současná podoba Klárova je výsledkem rozsáhlé asanace ve 20. letech minulého století, k níž došlo v souvislosti s výstavbou Mánesova mostu.
„Regulační plán předpokládal vytvoření spektakulárního předmostí stejně jako na staroměstské straně (dnešní Palachovo náměstí). Na asanaci Klárova již ale nikdy nenavázala zamýšlená výstavba. Prostor je tak ve skutečnosti nečekaným zapomenutým zbořeništěm,“ píše Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Podle architektů z ateliéru A69, kteří mají proměnu místa na starost, Klárov působí dojmem roztříštěnosti a nesourodosti. „Není jednoznačným náměstím, městskou třídou, parkem, nábřežím ani předpolím mostu, křižovatkou nebo uzlem MHD,“ líčí architekti.
Historické místo však zanedlouho dostane novou, důstojnou podobu. Dojde k rozšíření chodníků a nástupních ostrůvků, přibudou nové přechody a pruhy pro cyklisty. Celkově má dojít hlavně ke zklidnění dopravy a ke zkvalitnění veřejného prostoru. Hotovo by mělo být do konce roku 2023.