Škrtli jsme investice, ale nepropouštíme, říká spolumajitel firmy Vekra

  17:06
Společnost Vekra mají všichni spojenou s výrobou oken. Ostatně tomuto oboru se ve svých čtyřech závodech věnuje už 30 let a je největším tuzemským producentem tohoto zboží. „Začínali jsme v pražských Běchovicích, kde už ale mnoho let nejsme. Jeden z našich závodů je nyní v Lázních Toušeň, kde také sídlí centrála firmy,“ říká Jan Čajan, spolumajitel a člen představenstva firmy.

Jan Čajan, spolumajitel firmy Vekra (1. prosince 2020) | foto: Archiv firmy Vekra

Co vám covid udělal s výrobou?
V zásadě nic, protože jsme to na jaře odhadli správně. Řekli jsme si, že toto se jen tak nepřežene a že to není jenom malá vlna, ale spíše hodně zdlouhavé tsunami. Ujednotili jsme se v tom, že rozhodně nechceme zavírat výrobu, že naopak musíme firmu nastartovat. Pandemie navíc urychlila to, na čem jsme už dlouho pracovali – a sice digitalizaci firmy. Takže my jsme teď kompletně online a naši lidé jsou kompletně zastupitelní.

Příšli jste o práci díky COVIDu? Najděte si novou práci na internetovém portálu jobDNES.cz

Tomu se ani nechce věřit. Opravdu šlo všechno tak hladce?
Pravda, i my jsme ze začátku trochu zpanikařili hlavně kvůli kurzu koruny, většinu materiálu totiž nakupujeme v eurech, takže dražší euro nám zvedlo vstupy. Proto jsme seškrtali zbytné investice, dokonce, a to je velká nepříjemnost, jsme lidem sáhli na odměny a platy, ale díky tomu firma nemusela zdražit. Já v oboru dělám 30 let a nikdy jsem nepracoval víc než letos od začátku března. A nejen já, my všichni jsme začali víc pracovat, víc komunikovat, říkat zákazníkovi, že u nás má jistotu dodání. Takže abych to shrnul: co se týče hospodářských výsledků, tak zásadní problémy nepociťujeme a z hlediska objemu jsme proti loňsku v plusu zhruba osm procent.

Kolik u vás pracuje lidí?
Máme 1 100 zaměstnanců, většina je u nás velmi dlouho. Nikoho z nich jsme nepropustili a dnes víme, že to byla správná volba, protože nyní, kdy je nemocnost daleko vyšší, by nám lidé chyběli. Výrazným problémem jsou pro nás třeba nařízené karantény. Máme člověka, který už byl pětkrát v karanténě. Naštěstí máme více závodů, takže v případě problémů přesouváme zakázky mezi závody. Prioritou pro nás je dodržet termíny dodávek.

Dobře, toto všechno asi můžete sami ovlivnit, ale co dodavatelé?
Čas od času nám zahapruje nějaký dodavatel, ale vzhledem k tomu, že jsme pro většinu z nich klíčový odběratel a oni jsou si toho vědomi, snaží se nás zásobit, jak nejlépe umí. Navíc digitalizace, kterou jsem zmiňoval, nám umožňuje vidět hodně dopředu, takže máme čas si materiály objednat a připravit.

Jak se k tomu všemu staví vaši zaměstnanci?
Komunikujeme více nejen ven, ale i dovnitř. Myslím, že jsme dobře trefili celou tu náladu, navíc se snažíme být konzistentní a říkat pořád to samé: Ano, bude problém, ano, bude méně lidí, protože bude větší nemocnost a třeba maminky budou muset zůstat s dětmi doma, ale nějak to zvládneme, nebudeme ani zmenšovat, ani propouštět. Od toho jsme neuhnuli ani o milimetr, takže tomu, co dělá vláda, kde se mění komunikace co týden, moc nerozumíme a připadá nám to neprofesionální. Víme, že jako firma i jako jednotliví zaměstnanci musíme pracovat o něco víc. Jsou přesčasy i pracovní soboty, abychom vykryli výpadky nemocných nebo těch v karanténě, ale pořád máme nějakou volnou kapacitu a možná bychom mohli dělat ještě o trochu víc. Ale nechceme brát více zakázek, abychom své zaměstnance nepřetížili.

Říkal jste, že díky digitalizaci jsou vaši lidé vzájemně zastupitelní. Nějak si ale nedovedu představit, že někdo, kdo v životě nenamontoval kličku na okno, plnohodnotně nahradí zkušeného fachmana…
Zastupitelnost se až tak netýká výroby, ale systému objednávek a jejich zpracování. Obchodníci a technici, kteří zakázky zaměřují, veškeré informace musí hned na místě přes tablet zadávat do firemního systému. Máme k tomu speciální aplikaci pro tvorbu půdorysu, kde zapisujeme vše, co je potřeba udělat, včetně toho, jaká je dopravní dostupnost objektu. K tomu používáme jednoduchou pomůcku – řídíme se tím, zda kolem daného domu jezdí popeláři. Když ano, dojedeme tam i my s okny. Systém zápisu je nastavený tak, že se musí zanést opravdu všechny informace. Když dotyčný onemocní, ten, kdo ho zastupuje, může bez problémů pokračovat. Navíc podle těch záznamů jede i výroba, montéři, doprava... Ti všichni mají tablety a jsou také online.

Předpokládám, že výroba je robotizována...
Samozřejmě máme automatické výrobní linky. Ale stále u nás fungují i klasické dílny pro speciální a nestandardní zakázky.

Co je speciální zakázka?
Třeba když si zákazník přeje čidlo v klice, aby se okno automaticky otevřelo dle otisku prstu. Obecně veškerá elektronika nebo hodně specifické tvary oken.

Pozor na zateplení špalet a nadpraží okna. Jinak vzniknou tepelné mosty

Vaše portfolio je široké. Který váš produkt je nejprodávanější?
Naši produkci tvoří ze 60 procent plastová okna, 30 procent je dřevo a dřevo v kombinaci s hliníkem a zbývajících 10 procent hliník. Top je kombinace dřevo hliník, kde se spojuje příjemný teplý materiál zevnitř a absolutně inertní zvenku. Podíl plastu se ale snižuje, lidi chtějí větší kvalitu. Postupnou změnu pozorujeme v posledních několika letech, kdy se „oknaři“ naučili využívat sklo s pokovením, takže najednou bylo možné snižovat tepelný koeficient (udává množství tepla, které projde oknem – pozn. red.). Ruku v ruce s tím šla lepší izolace, následně se objevilo trojsklo, takže jsme se v prostupu tepla postupně dostali až na hodnoty pod 1 W/m2K. To vše vyvolalo obrovskou změnu a okno, které bylo dříve vnímáno jako místo, kde se ztrácí energie, začalo být nejprve tepelně neutrální a nyní už dokonce přinášející tepelné zisky. Začaly se objevovat velké formáty, které musí být posuvné. A to přineslo nejen změny třeba v kování, ale také v požadavcích na přesnost a preciznost ve výrobě, aby se předcházelo vzniku tepelných mostů. Zároveň to ale mění i nároky na statiku budov a vůbec technologie výstavby, kdy se musí řešit, zda daný podklad takové okno vůbec unese.

Stavebnictví, zdá se, z krize vyjde bez výrazných propadů. Jak to vidíte vy?
Stavebnictví má výhodu obrovské setrvačnosti, protože pokud stavebník už vyběhal všechna povolení a kopnul do země, tak nemůže stavbu zrušit, ale pojede dál i přes virus. Nicméně ta setrvačnost se pak negativně může projevit na konci, protože když stavebnictví přibrzdí, nebo dokonce zastaví, tak pak velmi těžko znovu startuje. Takže tenhle rok stavební firmy nijak výrazně nepoškodil, jediným problémem je nedostatek dělníků.

A jak bude vývoj pokračovat?
Myslím, že zakázek bude spíše ubývat, protože lidé zchudnou, začnou mít tu a tam problémy splácet hypotéky a závazky, takže budou více přemýšlet, za co peníze utratit. Na druhou stranu je možné, že budou méně cestovat, a tudíž budou více investovat do bydlení, protože pro někoho, kdo bydlí v bytě a uvažoval o domečku, mohla být karanténa poslední kapkou. My pro příští rok počítáme s mírným propadem okolo 10 procent.

Autor: