Boj za pamětní desku. Amatérský historik pátrá po osudu železničářů z Kladna

  7:58,  aktualizováno  8:58
Nadšený třicetiletý amatérský historik Jiří Suchomel z Kladna věnuje mnoho svého volného času snaze obnovit na budově nádraží v kladenské čtvrti Dubí pamětní desku. Ta nesla jména pěti železničářů ze zdejší stanice, kteří zahynuli za druhé světové války. Jeho snaha se s největší pravděpodobností dočká úspěchu.

Vedle stavby papírových modelů hradů a sbírání turistických známek, kterých vlastní přibližně třináct set, baví třicetiletého Jiřího Suchomela historie. | foto: Robert Božovský, MF DNES

Čtyři z pěti železničářů zavraždili němečtí okupanti v koncentračních táborech, pátý zemřel po útoku spojeneckého letadla. Jiřího Suchomela přitom k žádnému z nich nepojí osobní ani příbuzenské vztahy. Zatím vše nasvědčuje tomu, že deska, která zmizela před několika lety při demolici jedné z nádražních budov, se v Dubí dočká svého nového odhalení.

Fotogalerie

Kde jste narazil na první informaci o zaniklé pamětní desce?
Byla to velká náhoda. Prohlížel jsem na internetu mapy, kde bylo blízko nádraží v Dubí označeno místo s existencí pomníku. Protože se tu pohybuji často, přišlo mi divné, že jsem si žádného pomníku nevšiml. Místo jsem si opět důkladně prohlédl a pomník jsem nenašel. Začal jsem se proto o celou záležitost více zajímat.

To ale není náhoda, že vás zajímají pomníky...
Přispívám svými fotografiemi Spolku pro vojenská pamětní místa, který mapuje všechny pomníky, památníky a památné desky nejen na území Čech, ale v souvislosti s nějakou českou stopou i v zahraničí. Pomáhám spolku taková místa zejména na Kladensku do jeho databáze vyhledávat.

Jiří Suchomel by rád obnovenou pamětní desku představil veřejnosti letos v říjnu, tedy 72 let od jejího původního odhalení.

Jiří Suchomel by rád obnovenou pamětní desku představil veřejnosti letos v říjnu, tedy 72 let od jejího původního odhalení.

Jaké bylo vaše další pátrání?
Věděl jsem, že tu před lety bývala druhá nádražní budova. Loni na jaře se mi podařilo získat její fotografii, na které byla zachycena i pamětní deska. A tím se zrodil v mé hlavě nápad na její obnovení. Na podzim jsem se setkal s předsedou spolku Kladno-Dubí Zdeňkem Chabrem, který mě navíc upozornil na mozaiku českého lva v křoví nedaleko nádraží (její pozůstatky na snímku vedle Jiřího Suchomela, pozn. red.).

Proč byla jedna z nádražních budov stržena?
Zajímavé je, že ze dvou zdejších objektů byl ten zdemolovaný kulturně chráněný. Nebylo pro něj ale využití a budova zůstala napospas osudu. Zloději kovů ji částečně rozebrali, až se dostala do stavu, kdy ji už nebylo možné zachránit. Proto byla počátkem minulého desetiletí zbořena.

Kolik nesla deska jmen a jaký byl osud těchto lidí?
Uvedeno jich na ní bylo pět. Jejich osud se mi podařilo dohledat. Čtyři z nich zemřeli v koncentračních táborech. Alois Mayer, Petr Podrazsky a František Jindřich byli zastřeleni v Mauthausenu v letech 1942 a 1943. Václav Šantora zahynul roku 1945 v koncentračním táboře Flossenbürg. Posledním je strojvedoucí Antonín Slezák, který nepřežil nálet spojeneckých hloubkařů na lokomotivu mezi stanicemi Dubí a Vrapice v dubnu 1945.

Jakou vazbu měli ke zdejší stanici?
Sloužili přímo v Kladně-Dubí. Za války zde bylo velké vlakové nákladní nádraží vzhledem k blízkosti oceláren Poldi, dolu František Josef a dalších šachet.

Hrdiny z řad četníků komunisté poplivali, pomoc odboji teď připomíná deska

Proč ti čtyři muži skončili v koncentračních táborech?
K tomu je zatím dostupných jen málo informací. Pravděpodobně se dopouštěli sabotáží. I když se mi v případě Petra Podrazskeho podařilo vyhledat jeho potomky, důvody jeho zatčení mi nejsou přesně známy. Možná by to mohlo objasnit vypátrání příbuzných Františka Jindřicha, který byl zatčen ve stejné době. To se mi ale nedaří. Alois Mayer působil v komunistickém odboji ve Smečně. Důvod zatčení Václava Šantory je také zahalen tajemstvím. Mohlo by to ale souviset s jeho dřívější činností v Sokole. Mnozí sokolové patřili k aktivním odbojářům.

Jak složitá je cesta k obnově pamětní desky?
V současné chvíli mám souhlas majitele pozemku, tedy Českých drah, i Správy železnic. S jejími zástupci jsem se sešel v úterý. Dohodli jsme se, že pamětní deska bude umístěna na budově nádraží. Pod ní vznikne prostor, kde bude obnovena mozaika lva. Buď stávající opravená, nebo zcela nová. Výhrady by snad neměla mít ani Drážní inspekce.

Splňuje to vaši představu?
Moje původní myšlenka byla taková, že mozaika by zůstala na svém, ale citlivě opraveném pietním místě vedle nádraží. Zde měla být také pamětní deska na nově postavené zídce. Vše doplněné cedulemi s vysvětlujícími texty. Chtěl bych, aby se pomník ve schválené podobě podařilo znovu odhalit letos v říjnu.

Jaký je váš odhad částky potřebné k obnově a kde peníze chcete získat?
Můj odhad je asi třicet tisíc korun. Chtěl bych využít případné finanční podpory ze strany města nebo kraje.

Kde je vlastně původ mozaiky lva?
To také není zcela jasné. Zobrazení lva neodpovídá tomu z československého státního znaku z roku 1948, tedy z doby, kdy byla odhalena původní pamětní deska. Zobrazuje totiž lva užívaného zhruba o dvě desetiletí později. Anonymní je i jméno autora mozaiky. Žádné bližší informace nenabízí ani drážní kronika.

Kde se vzal váš zájem především o regionální historii?
Přivedl mě k ní můj otec, bývalý havíř. Často mě bral na různé výlety. Zájem o objevování něčeho nového, ale i starého, ve mně zůstal. V roce 2018 jsem začal pořádat kdysi oblíbené komentované vycházky po zaniklých důlních dílech na Kladensku. Ty mám prakticky všechny zmapované. Konají se dvakrát až třikrát ročně.

Vraťte do parku pamětní desku zavražděného Jakuba, žádají stovky lidí

Lze ještě v regionech najít nějaká zajímavá místa čekající na svá historická odhalení?
Určitě. Setkávám se s názorem, že Kladno je nudné a nezajímavé město, ale není tomu tak. Máme tady stále hodně zajímavostí čekajících na své objevení. Zajímám se třeba o velké stavby zmíněného dolu František Josef, které jsou pro svou mohutnost přezdívány kladenské katedrály. Škoda, že se už nedochovaly těžní věže dolu. Ale stávající vlastník se snaží o tyto „katedrály“ starat. Budovy čas od času vyhledávají i filmaři a tvůrci hudebních videoklipů.

Má podle vás Kladno ještě potenciál přilákat za industriálními památkami nové návštěvníky? Neujel mu v tomto směru, třeba ve srovnání s Ostravou, vlak?
Asi trochu ano. Na rozdíl od vámi zmiňované Ostravy, kde fenomén industriálních památek frčí. Některá zajímavá místa spjatá s průmyslem ještě na Kladensku jsou, ale jejich stav se blíží času za pět minut dvanáct.

Souvislosti

Smrt Antonína Slezáka

● Britsko-americký hloubkový letoun napadl 16. dubna 1945 nedaleko stanice Kladno-Dubí lokomotivu z kladenské výtopny.

● Jejím strojvedoucím byl Antonín Slezák, jehož jméno je také uvedeno na zaniklé pamětní desce. Byl střelami těžce zraněn a brzy po převozu do kladenské nemocnice zemřel. Pochován je na hřbitově v Zákolanech. Topič Ladislav Krejčí útok přežil bez zranění.

● Současně byl napaden při jízdě z Brandýska do Dubí osobní vlak, v němž zahynulo po útoku spojeneckého letadla celkem pět cestujících.