Ekonomické dopady související s koronavirovou krizí se nedotýkají jen firem a podnikatelů, ale i jednotlivců, kteří například z důvodu aktuálních opatření přišli o zaměstnání. Kvůli obtížné situaci se řada lidí, kteří se ocitli ze dne na den bez příjmů, rozhodla řešit existenční problémy půjčkou, čímž se v dluhové pasti letos nejspíše ocitne více lidí.

„Situace způsobená koronavirovou pandemií postihuje obyvatele Prahy i celé republiky. Kvůli výpadkům příjmů se mnoho lidí ocitá ve finančních problémech, které nebudou schopni sami řešit. To může vést k dalšímu zvyšování zadlužování domácností a růstu počtu exekucí,“ potvrzuje radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).

Praha se proto rozhodla, že podpoří dluhové poradenství, které poskytuje organizace Člověk v tísni, a to jeho propagací. 

„Podpoříme to, aby se k lidem zadluženým a v exekucích dostala pomoc co nejdřív a v co nejvyšší kvalitě,“ přibližuje spolupráci radní. Podle ní jsou ekonomickými dopady epidemie nejvíce postiženi ti nejchudší.

Město bude propagovat dluhovou helplinku a také pomůže s tiskem a distribucí informačních letáků v prostorách magistrátu nebo vybraných příspěvkových organizací. Letáky budou Pražany stručně informovat o tom, jak sestavit zdravý rodinný rozpočet, jak postupovat při výběru půjčky, jak řešit exekuce či oddlužení, jak postupovat při problémech se splácením závazků či co dělat, když dojde na soudní řízení. 

Podobné informace přinesou i některé radniční noviny městských částí. Od ledna budou informace i na citylight vitrínách.

Druhá vlna bude kritičtější

Podle analytika organizace Člověk v tísni Davida Borgese čelí exekuci v Česku asi 800 tisíc lidí, přičemž 20 tisíc lidí za rok požádá o oddlužení. Většina osob přitom naráz řeší více exekucí, v průměru šest. Naděje, že se přežene první vlna viru a lidé se začnou vracet do normálu, se nepotvrdila. A počet lidí v nouzi podle Borgese proto poroste. 

„Myslím si, že se nově bude jednat v celé republice o desítky tisíc lidí, kteří nebudou mít na splátky,“ míní Borges.

Z údajů Člověka v tísni vyplývá, že si o odklad splátek zažádalo půl milionu lidí. U nebankovních společností je to asi 100 tisíc lidí. Splátkové moratorium ovšem končí v říjnu a podle Borgese se dá očekávat, že desítky tisíc lidí budou mít potíže s úhradou svých závazků, a to zvláště vůči nebankovním společnostem, jimž se dlužníci dříve upsali. 

„Na nebankovní společnosti se obracejí lidé, kteří jsou pro bankovní domy rizikovější,“ říká analytik.

„Skutečnou šíři problémů pravděpodobně uvidíme v listopadu a v prosinci,“ doplňuje.

Lidé nemají za co nakoupit

Na vážnost situace upozorňuje i Johnová. „Vidíme to nejen na statistikách počtu lidí, kteří se dostávají do dluhů a volají o pomoc. Problém nastává i v dalších oblastech. Lidé nemají například dostatek peněz na potraviny,“ upozorňuje radní. Podle jejích informací přestává mít potravinová banka dostatek zásob na rozdávání. Stejně tak lidé přicházejí o bydlení.

„To už bylo vidět na jaře. Řada z lidí, které jsme v rámci karantény zachytili pod střechou, se dostala na ulici právě v souvislosti se ztrátou práce, která přišla se začátkem epidemie,“ potvrzuje Johnová.

Na dluhovou linku se během první vlny obrátilo velké množství volajících. Člověk v tísni tak musel masivně posílit její obslužnost. „Během prvních tří měsíců krize k nám volal stejný počet lidí jako za celý loňský rok. V některých dnech jsme zaznamenali i desetinásobný nárůst volajících oproti stavu před epidemií,“ přibližuje Renata Bořkovcová z organizace, která má koordinaci této služby na starosti. Jeden hovor trvá půl hodiny až hodinu, podle složitosti dané situace.

Podobný vývoj lze očekávat i v následujících měsících. „Důvodem nebudou jen znovu zavedená epidemiologická opatření, ale i konec odkladů splátek úvěrů, které vláda přijala během první vlny. V případě nutnosti jsme proto připraveni dále navýšit počty našich dluhových poradců, kteří linku obsluhují, tak abychom dokázali měsíčně obsloužit zhruba sedm set lidí,“ dodává Bořkovcová.