„Začalo sněžit, klouzalo to. Nechtěl jsem riskovat, že se chlapům něco stane, proto jsme to po několika hodinách zastavili,“ říká předseda Mysliveckého sdružení Les Mníšek pod Brdy Emanuel Lopez. A v následujících týdnech naháňku opakovat nemohou kvůli březosti bachyní.
„Znovu bychom se na černou mohli vydat koncem května, spíše v červnu,“ míní Lopez.
Nájezdy přemnožených divočáků trápí podbrdské město už několik let. Černá pravidelně vyráží do mníšeckých ulic a nezvaní hosté jsou k vidění dokonce v centru.
Chytří divočáci se stěhují do měst, strážníci je vytlačují auty |
„Chodí třeba do parku Pivovárka, aktuálně tam máme problém se zraněným prasetem. Žádali jsme o možnost použít odchytovou klec. Nicméně nám to z nadřízeného úřadu v Černošicích zamítli. Je tam nedaleko dětské hřiště, takže hrozí, že se do klece dostane dítě a zraní se. Dohodli jsme se na kompromisu, že by klec byla na jiném místě. Problém se zraněným zvířetem to ale nevyřešilo,“ říká starostka Magdalena Davis (Společně pro Mníšek).
Mezi Mníšeckými kolují videa, na nichž třeba stádo prasat křižuje hlavní ulici ve městě. „Obyvatelé si stěžují, že jim prasata prorazila plot a totálně jim přeorala zahradu. Podzim a zima jsou vždy nejhorší, protože v létě se stahují do polí a zahrádky je tolik nelákají,“ potvrzuje starostka.
Zvěř po sobě často zanechává spoušť v barokním areálu Skalka nad městem. „Výhodou je, že jde o honební pozemky, takže je jednodušší tam dělat naháňky,“ vysvětluje mníšecká starostka.
Problémy s divočáky mají v kraji všude, kde jsou rozsáhlé lesy. Tedy spíše v západní a jihozápadní části regionu. Ve čtyřtisícových Psárech před časem naháněli černou přímo v ulicích podobně jako v Mníšku. Nyní je situace o něco lepší. „Odstřely přímo v obci teď neděláme. S prasaty se to trochu zlepšilo, ale jsme u lesa, takže na okrajích Psár mají lidé dál rozryté zahrady, poškozené ploty,“ říká psárská místostarostka Vlasta Málková (STAN).
V polovině ledna vyrazili na odlov myslivci rovněž na Kladensku. „Žádáme proto případné návštěvníky lesa o shovívavost a respektování pokynů myslivců a strážníků,“ varovala mluvčí Kladna Lucie Steinerová. Lovci se pohybovali mezi Kladnem a Libušínem. „Ze šesti prasat jsme střelili tři, což je úspěch. Stane se také, že lov vyjde naprázdno,“ uvedl předseda Mysliveckého spolku Krnčí Libušín Antonín Dvořák.
Mezi domy tam prasata nechodí, pouze k zahrádkám, které jsou blízko lesa. „Opakovaně se objevují na fotbalovém hřišti SK Baník Libušín. Měli tam s nimi velké problémy, vyloženě jim ničili trávu na stadionu,“ říká libušínská místostarostka Jindra Šmolíková.
Po naháňce prasata na čas zmizí
„Lidé u nás nevědí, zda se mají více bát prasat, nebo zlodějů,“ připomíná Vlasta Málková aktuální sérii vykrádání domů v okolí Prahy. Kromě škod na pozemcích však podle myslivců obavy většinou nejsou na místě, pokud lidé zrovna nenarazí na bachyni s mladými či na zraněného jedince. „Když zvíře není ohrožené, nikomu nic neudělá. Nejsem sice zoolog, ale mluvím ze zkušenosti. Byl jsem v africké Keni a tam chodí děti běžně do školy kolem lvů,“ říká Emanuel Lopez.
Divočáci ničí zámecký park v Hradci nad Moravicí |
Za vysokými počty divokých prasat jsou mírné zimy a také obří lány, které jim poskytují dobrou ochranu. „Prasata jsou poměrně chytrá zvířata, hodně jich žije nejen po celé Evropě. Můžeme zintenzivnit lov, ale hodně by pomohlo, kdyby lidé nevyhazovali za domy třeba shnilá jablka. Kousek od Čisovic, kde bydlím, jsem na mezi našel celou hromadu kuřecích křídel. To je pro ně doslova jídelna,“ upozorňuje předseda mníšeckých myslivců s tím, že by lidé měli na podzim popadané ovoce posbírat. Zvěř to totiž láká.
Naháňky nicméně pomáhají alespoň lokálně. „V místě, kde se střílí, je pak vždy na nějakou dobu klid. Zvířata registrují přítomnost myslivců a stáhnou se do jiných oblastí,“ konstatuje Magdalena Davis.
Ve středních Čechách žije podle odhadů několik desítek tisíc kusů divokých prasat a jejich počet navzdory pravidelným odstřelům neklesá. S přemnoženými divočáky se potýkají také v dalších krajích. Nejde ale jen o takzvanou černou, v sousedním Plzeňsku se přemnožil jelen sika. Okolí Líšťan nyní obývá až 1 600 jedinců, kteří devastují lesy i polnosti. Škody za miliony korun pak přemnožená vysoká napáchala také na Olomoucku.