Rostou čtvrti s aktivní rezidenční výstavbou v někdejších průmyslových zónách, hlavně pátá a devátá městská část. Ty podle prognóz s výhledem do roku 2050 mají spolu s některými dalšími, například na okraji velkoměsta, růst nadále.

Znaménko minus nese řada údajů nové statistiky. Meziročně se narodilo o více než tisícovku méně dětí, matriky jich evidují méně než 11 tisíc. „Debetní“, záporné, hodnoty dostal loni též přírůstek obyvatel stěhováním, včetně ze zahraničí.

Pražanů ubývá, noví se nerodí. Mizí Ukrajinci i lidé hledající levnější bydlení

Tomuto propadu navzdory Praha vzrostla, a to výhradně zásluhou migrace. Naopak má město o více než tři stovky zesnulých, přes 12 tisíc.

„Za nárůstem počtu obyvatel stál výhradně přírůstek stěhováním, 10 386 lidí. Přirozenou cestou naopak ubylo 1 182 lidí. Praha zaznamenala přirozený úbytek obyvatel poprvé od roku 2005,“ shrnul data Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ. Hlavní město náleží k těm s nejméně novorozenci.

„Nejnižší plodnost pod 1,2 dítěte na jednu ženu měly v roce 2025 matky žijící v Praze a Karlovarském kraji,“ uvedl Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb středočeské krajské správy ČSÚ.

Z města pryč

Pokračuje tak trend snižování porodnosti, který začal v roce 2021. Od tohoto roku již setrvale klesají počty narozených, a to z původních přibližně 15 tisíc v roce 2021 na necelých 11 tisíc v roce 2025. Průměrný věk žen při narození dítěte se v roce 2025 dále podle odborníků zvýšil na 30,6 roku, u prvorodiček na téměř 29,2 roku.

Hlavní město rostlo ve 41 z 57 městských částí. V absolutních hodnotách nejvyšší přírůstek, přibližně dvou tisíc obyvatel, zaznamenala Praha 5 a 9. Přes tisícovku v tomto ohledu narostl též počet obyvatel desáté městské části. Opačně se stalo v Praze 13 či 11.

Migrace omlazuje Prahu. Tlak je největší na školství, trh práce nápor zvládá

Praha 5 a 9 náleží k obvodům s nejaktivnější bytovou výstavbou. Na „devítce“ jsou podle aktuálních dat též nejnižší průměrné prodejní ceny nových bytů. V posledním čtvrtletí roku 2025 se zde prodala více než pětina nových pražských bytů.

Praha nejvíce ztrácí populaci ve prospěch ostatních krajů. Za stěhováním do středních Čech stojí především dlouhodobý nedostatek dostupného bydlení v metropoli. Nepřekvapuje, že největší nárůst populace v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly obce s rozšířenou působností ležící za pražskou hranicí, Říčany, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a další.

„V přepočtu na tisíc obyvatel byl nárůst počtu obyvatel v okrese Praha-východ ze všech okresů nejvyšší,“ dodal Pavel Hájek.

Příznivá věková struktura přistěhovalých lidí v okresech Praha-východ a Praha-západ pozitivně ovlivňuje přirozenou výměnu obyvatelstva, což se v roce 2025 promítlo do skutečnosti, že tyto okresy za hranicemi metropole byly mezi všemi ostatními v Česku jedinými, v nichž se narodilo nepatrně více dětí, než kolik lidí zemřelo.

Praha je obrovská. Kolik stovek tisíc obyvatel by mohla ještě snadno pojmout

Nejméně novorozenců po listopadu 1989 statistiky v hlavním městě zaznamenaly v letech 1996 a 1997, jejich počet klesl pod devět tisíc. Podobně na tom byla „malá“ metropole po 1. světové válce v roce 1919. Tedy ještě před vznikem Velké Prahy. Méně než osm tisíc dětí se narodilo roku 1958.

Naopak tomu bylo v polovině 70. let. Rekordních více než 19 tisíc miminek na svět přišlo v roce 1975, mj. rok poté, co se Praha rozšířila o tři desítky obcí středních Čech. Mezi roky 1979 a 1986 pak však databáze uvádějí úmrtnost přes 17 tisíc Pražanů ročně.

Vyhlídky růstu

Až 300 tisíc nových obyvatel může v metropoli přibýt do roku 2050. Uvádí to studie Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Díky této prognóze víme, kde budou potřeba nové školy, ordinace nebo domovy pro seniory,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR. Prognóza ale pracuje i s variantou vyššího růstu až k hranici 1,9 milionu obyvatel.

Nezaměstnanost dál roste, nejvíc volných míst má Praha. Generaci Z drtí stres

Charakteristické by mělo být stárnutí populace s nárůstem počtu obyvatel ve věku 65 a více let.

V absolutních číslech porostou nejvíce lokality s výraznou novou výstavbou, jako brownfieldy Holešovice, Bubny-Zátory, Smíchov-jih a další.