Interiéry důstojné i intimní. Výstava představuje život architekta Loose

  7:02,  aktualizováno  10:02
Opakování génia, dílo fenomenálního architekta Adolfa Loose, lze aktuálně prožít a poznat ve Studijním a dokumentačním centru na Norbertově. To představuje součást Muzea hlavního města Prahy (MMP). Tvůrci expozice zvou na cestu Loosovým dílem nejen v Praze, ale i v Brně či Plzni. Výstavu doplňují publikace z knihovního fondu Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose.

Byt Richarda Hirsche v Plzni (přeneseno na pražský Josefov) | foto: Muzeum hl. m. Prahy, Martin Polák

„Návštěvníci budou moci na příkladech plzeňských, pražských a brněnských interiérů pozorovat Loosovy obytné prostorové programy respektující každodenní rituály zámožné středostavovské klientely,“ zve na výstavu Martina Hoffmanová z MMP.

Architekt náležel podle expertů k neoblomným obhájcům věcnosti, úspornosti a racionality architektonického myšlení. „K Loosovým průkopnickým činům patří odklon od secese a dekoru, který nahradil přirozenou strukturou kamene, dřeva a dalších přírodních materiálů, a zavedení pojmu raumplan (prostorový plán) do architektonické praxe,“ představuje výstavu Olga Šámalová, náměstkyně ředitelky MMP.

Loos měl neobyčejně vyvinutý cit pro materiál a také úctu k jeho řemeslnému zpracování. Odmítal uměleckou napodobeninu a faleš v architektuře. Ostře odsuzoval napodobování drahých materiálů jinými, méně kvalitními a lacinějšími. Reprezentativní místnost podle Loosova pojetí vždy bývala okázalá, největší v celém bytě, zatímco knihovna či budoár musely vzbuzovat dojem intimity. V jídelnách používal mahagon, dámským prostorám vládl javor a citroník. Pánské prostory zachovávaly důstojnost kvůli tmavému obložení z dubového či mahagonového dřeva.

Prostor a dřevo

Müllerova či Winternitzova vila v Praze nebo Bauerova rezidence v jihomoravských Hrušovanech náleží k tomu nejznámějšímu, co Loos v Česku vyprojektoval. Existují však i poněkud méně známá díla z jeho ateliéru. Prohlédnout si lze například Brummelův dům v Plzni. Tato rodina se s Loosem znala z Vídně. Na konci 20. let uplynulého století svěřila proto Loosovi renovaci svého plzeňského domu, vystavěného v polovině 80. let 19. století. 

Jedinečné jsou interiéry Brummelovy rezidence. K obložení jídelny posloužil tmavě žlutý kanadský topol. Obývací pokoj ozdobil tmavý buk. Ložnici architekt rozčlenil na tři části lišící se rozdílnou výškou stropu. Ve zmíněné expozici lze také zhlédnout další z Loosových prací – byt Richarda Hirsche, význačného plzeňského průmyslníka, spoluzakladatele významné továrny na výrobu drátů. Architekt pro něj a jeho rodinu načrtl pětipokojový byt, vybudovaný na počátku 20. století. „Projekt Loos vytvořil během několika okamžiků,“ vzpomínala Martha Hirschová. Loos zde podle expertů v jednom z prvních případů použil pospojování prostor do větších celků.

Na sklonku 20. let Loos v Plzni vypracoval i projekt nejen bytového interiéru pro dětského lékaře Josefa Vogla a jeho choť. K obložení salonu použil dýhované třešňové dřevo. Prostoru dominoval krb z červených režných cihel a také zrcadlová stěna. Jídelnu architekt korunoval žlutým travertinem, horninou podobnou vápenci. Pro doktora Vogela narýsoval také ordinaci a přiléhající čekárnu.

Století k nepřežití

Dramatické byly Loosovy životní osudy a v turbulentní první polovině 20. století, totéž platilo o jeho klientech a díle.

„Na jedné straně okouzlující společník s pronikavými postřehy, ironický glosátor a kritik měšťáckých manýrů, na druhé straně stárnoucí nemocný muž s těžkou sluchovou vadou,“ charakterizují Loose historici. Architektovo první manželství s Linou Obertimpflerovou skončilo v roce 1905. Není jasné, zda důvodem byla Linina nevěra s Heinzem Langem, nebo nevěra Adolfa Loose s Bessie Bruce. Heinz Lang se zastřelil, Loosovo manželství rozloučil soud pro nepřekonatelný odpor. Po Velké válce devětačtyřicetiletý Loos navázal vztah s dvacetiletou tanečnicí a spisovatelkou Elsou Altmanovou.

Architekt nálad Adolf Loos. Výstava připomíná jeho převratný raumplan

„Je skutečně těžké žít v manželství s géniem,“ vzpomínala Elsa. Soužití po dlouhých hádkách skončilo v polovině 20. let rozchodem. Elsie později odcestovala do Argentiny. Jen krátce trvalo manželství s Franziskou Beckovou, o 25 let mladší, uzavřené na konci 20. let. Franziska odešla s mladším mužem.

Na konci 30. let žila v Praze, kde ji tragicky zasáhla nacistická okupace. Jako Židovka byla deportována do ghetta v Rize, kde se roku 1942 stala obětí holokaustu.

Neméně pohnuté osudy měli i Loosovi klienti. Perzekuci neunikli například Brummelovi. Jejich plzeňský dům arizovala německá rodina. Na sklonku války jej poškodil americký nálet.

Manželům Hirschovým se podařilo krátce před vypuknutím války v roce 1939 uniknout před hrozící pohromou do Austrálie. Jejich dům se po roce 1948 změnil v dětskou družinu. Perzekvováni byli také majitelé pražské Müllerovy a Winternitzovy vily.

Autor: