Dům patří společenství vlastníků. Jeho předseda Petr Linhart řekl, že tento týden by střechu měli opustit poslední lidé, kteří na ní pracovali. „Pak tam budeme pěstovat květiny. Tráva už nám vyrostla,“ uvedl.

Střecha panelového domu má za sebou zásadní proměnu. Původní vrstvy byly odstraněny a nahradil je kvalitnější a lehčí materiál s novou hydroizolací a speciální úpravou pro použití substrátu k pěstování zeleně.

Na 1. října je plánováno slavnostní otevření. „Do té doby už vyrostou vysazené rostliny a budeme mít komunitní záhon nebo pískoviště pro děti a hrazdy na posilování,“ sdělil Linhart.

Pro zeleň je na střeše vyhrazeno celkem 650 metrů čtverečních. Většinu pokryje tráva a zbytek suchomilné rostliny.

Na projektu úpravy střechy sedmipatrového panelového domu v Krejčíkově ulici v Plznise začalo pracovat loni. Akce bude stát zhruba sedm milionů korun a společenství vlastníků na ni použije pětimilionový úvěr.

Petr Linhart řekl, že je možné, že projekt tohoto typu dosud v Česku nemá obdoby. Střecha domu z roku 1967 byla budovaná jako pobytová a dá se na ni vyjít ze schodiště.

Nikdy ale jako pobytová nesloužila. Zhruba před dvěma roky společenství rozhodlo, že se to změní.

Iniciativa společenství vlastníků přišla v období, kdy roste význam zelených střech nebo fasád zejména ve městech. Zelené střechy dokážou ochlazovat okolí a zadržují dešťovou vodu, která by jinak skončila v kanalizaci. Zelené plochy proto fungují jako klimatizace okolí v městech, která bývají v letních měsících přehřátá a vysušená.

Města proto podporují budování zelených střech na svých objektech a přidávají se soukromé firmy či státní instituce. U starších domů na sídlištích ovšem představuje zelená střecha raritu.

Střecha plzeňského paneláku se zazelená (12. 2. 2020)