„K sestavení sondy StratoBox přispěli žáci a studenti základních, středních i vysokých škol. Na přípravě projektu spolupracovali s odborníky na kosmické počasí, fyziku a chemii atmosféry, astrobiologii a dálkový průzkum Země z několika pracovišť Akademie věd ČR, vysokých škol a inovačního průmyslu,“ uvedl Alexandr Prokop.
Ten vyhledává talentované děti pro výzkum vesmíru například tak, že organizuje kurzy pro mladé badatele a tvůrce, a to v rámci organizace Talent centrum průmyslu 4.0 – Technecium.
Na sondě byly na tři desítky boxů s experimenty z celé republiky. Akce je součástí mezinárodního projektu NEARSPACE.
Mladí biologové z plzeňské pedagogické fakulty umístili na sondu několik minikontejnerů se semeny, ale i s nejjednoduššími organismy, jako jsou řasy. „Protože letos slavíme 200 let od narození Gregora Johanna Mendela, světově uznávaného zakladatele genetiky, pošlou do stratosféry i semena hrachu, na kterém prováděl Mendel své pokusy,“ sdělil.
Experiment spočívá v tom, že jednu polovinu balení semen si studenti nechají na zemi a druhou pošlou do stratosféry a nechají ji vystavit kosmickému záření. Pak budou porovnávat obě sady a zjišťovat, jak rychle semena vyklíčí, jak rychle rostliny porostou a jaké budou mít znaky.
„Záření může vytvořit mutace a zmutovaná rostlina může mít výhodné znaky. Zatímco Mendel rostliny hrachu křížil, kosmické záření může vyvolat mutace,“ nastínil Prokop.
„Pokud budou trvalé lidské posádky fungovat třeba na Měsíci nebo v budoucnu na Marsu, budou si tam potřebovat vypěstovat nějaké plodiny. Pokud najdeme rostliny či řasy, které dokážou přežít v podmínkách vysoké stratosféry, mohlo by to pomoci poznat mechanismy v buňkách, které rezistenci umožňují. Pak můžeme třeba řasy použít k přeměně mrtvé planety Marsu v planetu, která bude mít kyslíkovou atmosféru a bude na ní možný život,“ popsal Prokop.
Zmutovaná rostlina může mít výhodné znaky
Na balonu letěla i kamera určená k dálkovému průzkumu země. „Kamera umí snímat nejen viditelné světlo, ale i infračervené, a kombinací infračerveného a viditelného světla je schopná zkonstruovat obrázek vegetace a poznat například to, jestli je zdravá, nebo stresovaná suchem. To jsou metody, které se nyní hodně prosazují v zemědělství nebo v péči o krajinu,“ uvedl Prokop.
Připomněl, že tyto kamery se často umisťují na kosmické sondy. „Nevýhodou kosmické sondy je, že se na místo podívá třeba jednou za deset dní, zatímco balon, když se správně zkonstruuje, a na tom pracuje jeden spolupracující start-up Stratosis, může nad Českem viset třeba týdny i měsíce a dokáže snímky dělat v obrovském rozlišení,“ nastínil.
Doplnil, že tyto kamery se v blízké budoucnosti budou umisťovat na speciálně zkonstruované balony, které budou pomáhat snímkovat Českou republiku a tím pomáhat třeba i při zvládání různých krizových situací. Mohou se totiž na místo podívat hned a ve vysokém rozlišení poznat, co je tam za problém, jestli je tam třeba lesní požár nebo škody po tornádu.
Na StratoBoxu 3.0 vyletěly do stratosféry i dozimetrické přístroje, které měří pronikavé záření přicházející na zem z kosmu i jeho účinky na organismy.
Studenti, kteří poslali své experimenty do stratosféry, by se podle Prokopa mohli v budoucnu zapojit do mezinárodních projektů kosmickému výzkumu. „Chceme jim ukazovat různá témata a cesty, jak tato témata uchopit, zpracovat a říci, že to nemusí být jen lety do hlubšího vesmíru v rámci sluneční soustavy, ale i využívání kosmických technologií k praktickým věcem na zemi,“ nastínil.
Z jeho dlouholetých zkušeností vyplývá, že kosmický výzkum má velký potenciál oslovit talentovanou mládež, která ve škole zlobí, protože se nudí.
„Je to jedna z mála oblastí, která je tajemná, překračující všednodennost, zkrátka něco jako pohádka pro děti, která se může vyplnit. Země už je totiž dnes díky moderním technologiím globální vesnicí, když se z České republiky mohu spojit třeba s Austrálií a zjistit, o čem si tam místní povídají. Ale k tomu, co se děje třeba na Měsíci, se mladí jen tak lehce nedostanou,“ dodal Prokop.
