Hejtmani nedávno diskutovali o tom, že by kraje na školní lyžařské kurzy přispívaly. O záležitosti, do níž by mohly vstoupit také obce a ministerstvo, budou dál jednat. Podle většiny oslovených učitelů je nápad dobrým řešením.
Na druhý stupeň Masarykovy základní školy v Klatovech chodí přibližně 240 žáků. Ředitelka Emilie Salvetrová odhaduje, že zhruba dvacet procent z nich na hory nejezdí, jelikož si to rodina nemůže dovolit.
„Nemají lyže ani další potřebné věci, ostatně jejich pořízení je poměrně nákladné. Volíme Špičák, protože ho máme blízko. Letos je přihlášených 75 zájemců, od šesté do deváté třídy,“ uvedla.
Ubytování a strava za šest dní činí 2 250 korun, dalších zhruba 1 200 korun stojí permanentky. Aby se kurzu mohlo zúčastnit co nejvíce kluků a holek, dávají Klatovy každému 600 korun.
Popsaný model ze strany města ale rozhodně neplatí všude. Část hejtmanů by proto ráda podpořila všechny sedmáky, bez ohledu na finanční situaci u nich doma.
Věc je zatím na začátku, takový krok ale schvaluji, říká hejtman
„Zatím je věc na začátku, ale rozhodně takový krok schvaluji. Chceme návrh zajistit systémově v celé zemi,“ konstatoval hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard. Podle předpokladu by kraje a města daly celkem 1 000 korun, resort školství by pak poskytl 2 500.
„Pro děti by samozřejmě příspěvky byly dobré. Osmákům a deváťákům nabízíme i vodácký výcvik. Někteří dostanou vybrat, nemůžou jet na hory a za rok, dva roky ještě na vodu,“ doplnila Salvetrová.
S obtížemi sestavoval letos učitel tělesné výchovy Marek Drapák skupinu, která s ním pojede na lyže. Kantor, který pracuje na rokycanské devítiletce v ulici Míru, dal nakonec dohromady 20 uchazečů, sedmáci tvoří jen třetinu z nich.
„Máme tady poměrně dost dětí ze sociálně slabých rodin. Kdyby měli všichni pobyt, který vyjde na čtyři a půl tisíce, zaplacený, určitě by vyrazila celá třída. Chtějí být součástí kolektivu, něco spolu zažít a naučit se. Když si to nevyzkouší, možná je rodiče na svah nikdy nevezmou,“ domnívá se kantor, který se svými svěřenci právě míří na Šumavu.
Podobné zkušenosti s nedostatkem přihlášených měli v minulosti také na plzeňské 16. Základní škole v Resslově ulici. Ředitelka Eva Peisarová se rozhodla, že kurzy úplně zruší.
„Bohužel, už je třetím rokem neorganizujeme. Mrzí nás to. I když by si žáci mohli výstroj půjčit, nejsou na to doma zařízení. Nemají například ani pořádné zimní oblečení,“ nastínila případy, s nimiž se setkává. Zmíněnou finanční pomoc pro žáky by uvítala.
Někde mohou výcvik platit na splátky
Stejný názor má ředitel Nové školy v Domažlicích Karel Štípek. „Myslím, že by to bylo výborné. Děti za rodinnou situaci nemůžou. Snažíme se jim alespoň poskytnout lyže a boty. Výhodou je, že jezdíme do Železné Rudy, kterou máme skoro za humny. Ubytování, jídlo a permanentka stojí 3 600 korun. I tak jde o drahý sport. Koneckonců mám porovnání se zahraničím, kde jsou upravenější sjezdovky a cenově to vyjde stejně jako v Čechách,“ sdělil. Z téměř 68 sedmáků jich na hory vyrazí čtyřicet, zbytek čeká náhradní výuka.
Vyjít vstříc se snaží rodičům, kteří nemají peníze nazbyt, rovněž na tachovské základní škole v Kostelní ulici. „Pokud někdo přišel a nemohl sumu dát naráz, nabídli jsme mu čtyři splátky. Jde o necelé čtyři tisíce,“ řekla kantorka Alena Bartošová, která má výcvik na starosti.
Oproti ostatním osloveným školám je poptávka v posledních letech o něco vyšší. Ze šesté a sedmé třídy se zapsalo pětatřicet dětí. „Co se týče případného příspěvku, lyžování je vlastně taková nadstavba. Je hezké, ale vlastně není k životu tak potřeba. Rozdíl vidím třeba u plavání. Hodiny absolvují žáci povinně a jsou pro ně zdarma. Přeci jenom se děti kolem vody pohybují, pokud neumí plavat, je to pro ně velké ohrožení,“ podotkla pedagožka.
