Krajské nemocnice mají dlouhodobě ekonomické i personální potíže. Co jsou podle vás hlavní příčiny toho stavu?
Je jich několik. Zaprvé je to způsob financování, který je nastavený nesystémově v celé republice. Za stejný výkon dostává jedna nemocnice jinak zaplaceno než druhá nemocnice. Navíc si myslím, že chybí potřebná koncepce, která by stanovila, jakou péči budou jednotlivé nemocnice poskytovat.

To, o čem mluvíte, ale asi nelze zařídit z úrovně krajské správy.
To je pravda v případě financování zdravotní péče. Ale na úrovni kraje je možné se domluvit, jakou péči budou krajské nemocnice poskytovat.

Připouštíte možnost, že se někde budou redukovat provozy jednotlivých oddělení? Čím dál častěji je slyšet názory, že to bude nutné.
Je to možné v případě jednotlivých oddělení, nikoli celých nemocnic. Je přitom zapotřebí brát ohledy na podmínky v konkrétních místech. Uvedu příklad. Před časem se zrušila v Rokycanské nemocnici porodnice. Souviselo to s tím, že se tam odehrávalo méně než 300 porodů za rok. To znamená, že z pohledu potřebné praxe pro dobrou kvalitu péče byla situace na hraně. Přitom byla blízko Fakultní nemocnice v Plzni. To znamená, že potřebná péče byla poměrně dobře dostupná. Nicméně existují druhy zdravotních služeb, které by měl podle mého názoru dotovat kraj. Například provoz ordinací pro dětské lékaře. Důležitá je ovšem také vazba na ambulantní lékaře. Je třeba se snažit pro spolupráci získat ambulantní lékaře a dohodnou s nimi podmínky, aby byli ochotni vycházet vstříc požadavkům kraje.

Jak si to představujete?
Možností je víc. Kraj může lékařům v terénu pomáhat s výpočetní technikou při elektronizaci ve zdravotnictví. Myslím, že by bylo možné v regionech navázat ambulantní lékaře v terénu na naše nemocnice a poskytnout jim k tomu pomoc s potřebným technickým vybavením a servisem v oblasti informačních technologií.

V posledních dnech se znovu stalo aktuální téma Sušické nemocnice. Ta patří městu, má finanční problémy, ale představitelé kraje napříč politickými stranami ujišťují, že ji nenechají padnout. Zároveň jí ale kraj odmítl dát dotaci 10 milionů a městská rada, v jejímž čele stojí starosta z vaší ODS, odvolala vedení, kterému se podařilo dříve zastavený chod lůžkových oddělení v nemocnici obnovit. Jak otázku Sušické nemocnice vnímáte vy?
Myslím, že Sušická nemocnice do konceptu krajských nemocnic patří. Domnívám se, že lidem v Sušici není možné říct, že nás ta nemocnice nezajímá. Je třeba se zabývat koncepcí krajského zdravotnictví a v rámci toho řešit i otázku fungování Sušické nemocnice. Já se o ni zajímám jako poslankyně už dva roky. Prošla jsem si ji, viděla, jak vypadá, a vím, jaké má možnosti. Jednala jsem s lidmi v jejím vedení. Upozorňovala jsem je, že situaci nezvládnou, pokud nebudou schopni provoz finančně zabezpečit. Město za zhruba rok dalo nemocnici přes 60 milionů korun. To je hodně, navíc městu citelně klesají příjmy.

Dobře. Pokud byste se stala hejtmankou, budete prosazovat převzetí Sušické nemocnice krajem?
ODS prosazuje ustavení pracovní skupiny, ve které budou i zástupci Klatovské nemocnice. Je třeba se bavit o nastavení podmínek, aby mohla Sušická nemocnice dobře sloužit pro region. Je nutné analyzovat smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami a říct si, za jakých okolností jsou schopné pomoci udržet v Sušické nemocnici zdravotní péči. Je třeba si vyjasnit, jakou roli by měla Sušická nemocnice v krajském zdravotnictví hrát. A pak se teprve můžeme bavit o tom, jestli by se mohla zařadit mezi krajské nemocnice. Ale není možné převzít nemocnici ve stavu, kdy generuje každý měsíc ztrátu zhruba čtyři miliony korun.

Kromě zdravotnictví existuje v Plzeňském kraji další poměrně problematické téma průmyslových areálů. Zjednodušeně řečeno jde o montovny a jejich negativní dopady na okolí - od ubytoven a narušování pořádku po dluhy za zdravotní péči. Jak by mohl nebo měl kraj problém regulovat?
Kraj může podporovat dohled nad problematickými oblastmi. Pro mě je možné řešení v tom, že bude agenturních pracovníků téměř bez kvalifikace přicházet do kraje co nejméně. Přála bych si, abychom dokázali víc podporovat malé a střední podniky zaměstnávající kvalifikované zaměstnance a také podniky, které mají inovační potenciál. Tím bychom získávali pracovníky, kteří budou mít i pro kraj vyšší hodnotu a můžou to být klidně lidé ze zahraničí. Nejlépe, když tu budou chtít dál trvale žít a vytvářet hodnoty pro rozvoj kraje. Dá se na tom spolupracovat i se středními a vysokými školami. Nedá se to zlomit za rok a bude na to zapotřebí dost peněz. Evropská unie na to bude nabízet dotace z programu zaměřeného na technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.

Před letošními krajskými volbami se strany víc než dřív věnují životnímu prostředí. Právě vaše ODS v minulosti zjevně nepatřila ke stranám, kterým by ochrana přírody ležela na srdci. Zástupci ODS dlouhodobě mají problém s tím, že na Šumavě jsou oblasti vyhrazené divočině, kde člověk nezasahuje do přírodních procesů. Myslíte, že se přístup občanských demokratů k ochraně přírody už mění?
Setkala jsem se s lidmi, kteří se tématem Šumavy zabývají a věnují se například i otázkám zadržování vody v krajině. Byli mezi nimi odborníci, výzkumníci. Myslím, že pokud někdo má v oblasti ochrany přírody jasné argumenty, ODS je schopná jim naslouchat. Chceme, aby se o Šumavu pečovalo rozumně. Tak, aby se dramaticky neomezil způsob života lidí v oblasti.

Takové omezování se ale neděje a nikdo to neprosazuje.
Ano. Ale my bychom byli například rádi, aby do oblastí, kde nebude možný běžný turistický ruch, mohli průvodci vodit skupinky lidí, aby mohli přírodní oblasti navštěvovat. Myslím, že to je jedna ze správných cest. Domnívám se, že v posledních letech všichni k přírodě získáváme hlubší vztah a že její ochrana pro nás je důležitější. Pro ODS je ale zároveň důležitá ochrana šumavských obcí, aby se v nich nezastavil život.

V kraji jsou oblasti, které se na rozdíl od obcí v Národním parku Šumava vylidňují. Jde například o místa na severním Plzeňsku nebo Tachovsku. Kraj se s tím vypořádává například finanční podporou prodejen v malých obcích. Trend se ale nemění. Má to tedy smysl?
Určitě má. Doba jasně ukázala opodstatnění podpory venkovských prodejen. V časech omezení kvůli koronaviru byly pro lidi hodně důležité. Je zapotřebí dělat vše pro to, aby na venkově byla zabezpečena dostupnost veškerých základních služeb. Myslím, že základ pro to je dobrá dopravní obslužnost. Lidé, kteří v těch oblastech bydlí, musí mít možnost dostat se veřejnou dopravou do školy, do zaměstnání nebo k lékaři.

Letos kraj změnil autobusového dopravce a mluvilo se o revoluci. Je tedy ona dopravní obslužnost podle vás už všude dostatečná?
Já si to nemyslím. Máme sice nového dopravce a nové autobusy, ale to nestačí. Byla podána žádost o vypracování koncepce, jak by se měla doprava v kraji rozvíjet. Měli bychom mít jasný přehled o tom, kdy a kde lidé veřejnou dopravu nejvíc potřebují. A pak bychom se měli podívat na propojení autobusové a vlakové dopravy.

Docela horkým tématem krajských voleb se stal plán na novou budovu pro Západočeskou galerii. Rozvířil je bývalý hejtman Josef Bernard, když zavrhl dosavadní plán a místo toho prosazuje pro galerii využít zchátralou budovu městských lázní v Plzni. Náklady by přitom byly kolem miliardy korun, a tedy srovnatelné s cenou nové budovy. Jak otázku chybějícího zázemí pro Západočeskou galerii vnímáte vy?
Pokud se jedná o novou budovou pro Západočeskou galerii, je to nákladný projekt, který bude nutné financovat z více zdrojů. Musíme hledat možnosti příspěvků od EU, státu, města i kraje. To není jednoduché a je důležité, aby kraj měl projekt připravený. Nerozumím obratu pana Bernarda. Nemile mě to překvapilo. Byl členem sociální demokracie, která prosazovala stavbu nové galerie. Nerozumím tomu, proč po letech příprav přichází se zcela odlišnou úvahou. Vždyť už máme připravený projekt. Jsem pro výstavbu nové budovy, pokud se na ni podaří získat peníze z více zdrojů.

Jste poslankyní. Pokud se po volbách stanete hejtmankou, budete nadále působit ve sněmovně?
Nebudu. Nemohla bych ty funkce dělat zároveň. Pokud bych se stala hejtmankou, chtěla bych tu práci dělat naplno. Už dnes říkám lidem, že ani nebudu kandidovat v roce 2021 do Poslanecké sněmovny.