Rekonstrukce Velké synagogy spěje ke konci, svitek skrývá řadu tajemství

  9:36
Náročná rekonstrukce interiérů Velké synagogy v Plzni se chýlí ke konci. Výzdoba už je hotová, teď zbývají ještě doplňující stavební práce a dovybavení Tóry. Veřejnost by se měla poprvé podívat do nově opravených prostor příští rok v dubnu.

Rekonstrukce interiéru Velké synagogy v Plzni se blíží ke svému konci, otevřít se má na jaře příštího roku. (29. 11. 2021) | foto: Petr Eret, MF DNES

„V současné době pokračuje instalace osvětlení i restaurování dřevěných prvků včetně lavic,“ říká Barbora Freund z Židovské obce Plzeň.

Práce jsou součástí druhé etapy rekonstrukce třetí největší synagogy na světě. Opravy začaly v roce 2019.

Opravy vnitřních prostor Velké synagogy v Plzni

„Velká synagoga není ve skutečnosti velká, ale obrovská. Byla tam spousta restaurátorské práce. Velmi náročné byly úpravy kleneb, kde jsou různé motivy, všechno se muselo dělat ručně malými štětečky,“ sděluje.

Úprava výzdoby bočních částí prý byla o něco jednodušší, protože šlo o větší plochy, u nichž se mohly používat šablony. Náročné bylo také osazení pódia, které se zarovnalo s řečništěm. Tím se zvětšil prostor, kam by se teď měl vejít i komorní orchestr. 

Složitá byla i rekonstrukce svatostánku. Podle původního plánu se nového vzhledu měly dočkat i vzácné varhany, ale ukázalo se, že by na to peníze nestačily.

Celkové náklady činily sto milionů korun. Z toho pětadevadesát procent pokryly prostředky Evropské unie prostřednictvím IROP. Pět procent pak uhradila židovská obec.

„Musím říct, že synagoga vypadá úplně jinak než předtím. Rozsvítila se, je to zcela jiný prostor. Na bocích třeba byla čistě bílá, teď je tam mramorovaný vzor. Vypadá nádherně,“ doplňuje Barbora Freund.

Hlavní úpravy jsou hotové, jedna důležitá věc se teprve chystá. „To nejdůležitější ze synagogy je Tóra. V Plzni máme celkem tři svitky pocházející ze svozů ze zaniklých obcí na Plzeňsku, které probíhaly po druhé světové válce. Příliš o nich nevíme, ani o tom, odkud přesně jsou. Rozhodli jsme se, že tu největší obnovíme a umístíme do Velké synagogy,“ prozrazuje. 

Svitek, který má na výšku metr, skrývá několik tajemství. Ví se o něm pouze to, že jej jakýsi Steiner věnoval nějaké synagoze 16. června 1890 u příležitosti narození syna. 

„Je tam nápis, který není kompletně čitelný. Spolupracujeme s pražskou školou UMPRUM, která nám dělá optický průzkum. Rádi bychom zjistili, o kterého Steinera přesně šlo, a určili synagogu, pro niž byla určena,“ podotýká Barbora Freund. 

Velká synagoga

Otevřena byla 7. září 1893. Původní návrh vídeňského architekta Maxe Fleischera přepracoval plzeňský stavitel Emanuel Klotz. Stavba sloužila do roku 1941, pak se z ní stal sklad nábytku deportovaných židů a dílna, kde se šily německé uniformy. Po válce byla vrácena židovské obci, během komunismu zůstala zavřena a chátrala. První rekonstrukce Velké synagogy proběhla v 90. letech minulého století, kdy se opravily krovy, střecha, vnější plášť, věže, vitráže a obnovila se zimní modlitebna.

Předtím, než Tóra najde své místo ve Velké synagoze, získá kompletní výbavu. K té patří koruna, štít a ukazovátko.

„Autorem návrhů je Petr Vogel, který dělal například hejtmanské řetězy pro Plzeňský i Karlovarský kraj. Spolupracuje s naším asi vůbec nejznámějším klenotníkem Jiřím Urbanem, jenž vyrobil třeba repliky českých korunovačních klenotů nebo šperky pro královnu Alžbětu. Vzhled koruny bude vycházet z tvarosloví Velké synagogy, štít pak bude přímo kopií jejího průčelí,“ říká.

Před slavnostním otevřením synagogy, které je plánováno na 10. duben, se uskuteční průvod, v jehož středu bude právě svitek.

Už před rekonstrukcí byla synagoga přístupná veřejnosti a konaly se zde koncerty. Teď by se měla lidem přiblížit ještě o něco více.

„Možná není plzeňská veřejnost zvyklá, že by židovská obec byla tak otevřená, ale my jsme se rozhodli změnit způsob komunikace. Jsme si vědomi toho, že česká i evropská veřejnost přispěla k rekonstrukcím Velké synagogy, chceme tedy vůči ní splnit povinnost a synagogu ještě více zpřístupnit. Rádi bychom tam pořádali kvalitnější projekty, než které se tam konaly. Třeba koncerty, které budou více směřovat k vážné hudbě a pozornějšímu publiku,“ uvedl předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.