Za rok odchází z horažďovické střední školy mistrová, která vede budoucí cukráře. Už teď se ale ředitel Vladimír Greger poohlíží po nové posile. Podobné hlasy zaznívají také z dalších odborných škol a učilišť.
Průměrný věk kantorů na školách zřizovaných Plzeňským krajem činí 47,9 let. U mistrů se pak hranice posouvá až na 52 let, přičemž téměř 30 procent z nich je dokonce starších 60 let.
„Učitelé odborného výcviku se hledají opravdu špatně. Musejí zvládat praxi a zároveň mít i pedagogické schopnosti. Pokud mají práci ve firmě, kde dostávají vyšší platy, do školství se jim pak příliš nechce,“ uvedla vedoucí krajského odboru školství Jaroslava Havlíčková.
Právě hejtmanství dostane z evropských dotací více než 188 milionů korun na podporu vzdělávání. Součástí skoro tříletého projektu je i podpora učitelů odborného výcviku.
Přibližně pět milionů korun získá už zmiňovaná horažďovická střední škola. Za peníze nakoupí lepší vybavení, otevře několik kroužků a také pozve přední české odborníky na západ Čech.
Najít učitele odborného výcviku je komplikované
„Jsme domluveni třeba s Janem Punčochářem, Romanem Paulusem, Janem Horkým nebo Helenou Fléglovou. Naši žáci navíc budou jezdit do Prahy a učit se ve vyhlášených restauracích. Díky projektu si můžeme dovolit pořídit nejenom moderní přístroje, ale také stoupá zájem o naše obory. Žáci vidí, kam se mohou dostat a co jejich budoucí povolání opravdu obnáší,“ zhodnotil Kamil Ščerba, kuchař a zároveň učitel odborného výcviku.
Podobné naděje vkládá do projektu i ředitel střední odborné školy a učiliště v Sušici Jaromír Kolář. Nováčky chce přitáhnout například workshopy. „Snažíme se dělat různé akce, ukázky, abychom jednotlivé obory zatraktivnili a přivedli k nám lidi z praxe, kteří své práci rozumí. Kromě toho chceme dál vzdělávat stávající personál,“ řekl.
Podle Koláře se zájem o řemesla v poslední době trochu zlepšuje. Ovšem najít učitele odborného výcviku je stále komplikovaná záležitost. „I když v současnosti máme kapacitu pokrytou, v minulosti jsme hledali i několik let,“ doplnil.
Nejenom po mistrech, ale i po učitelích odborných předmětů se bude porozhlížet Irena Vostrá, která vede rokycanskou střední školu v Jeřabinové ulici.
Firmy platí strojaře zlatem, škola na ně nemá
„Někteří z nich už přesluhují. Ale já jsem ráda, že jsou tady a chtějí svou profesi pořád dělat. Nejpalčivější problém je u strojařů. Ve firmách je obrazně řečeno platí zlatem, což my nemůžeme. Další věc je ta, že nemají potřebu předávat svoje znalosti a zkušenosti dál,“ uvedla hlavní důvody nedostatku nováčků.
Před nelehkým úkolem bude zanedlouho stát rovněž Miloslav Šteffek z plzeňského stavebního učiliště. Protože deset mistrů už je v důchodovém věku, čeká ho výběr jejich následovníků.
„Situace už je řadu let špatná. Řešením je podle mého názoru zvýšení platu. I když už se podmínky zlepšily a jde o relativně slušnou částku, stejně nedosáhne na úroveň v soukromé sféře. Lidé z praxe jsou přitom tolik potřeba, protože v terénu nejsou odtržení od reality. Naopak pokud jste jenom ve škole, ať děláte, co děláte, částečně k tomu stejně dojde,“ myslí si ředitel.
Získat několik odborníků se podařilo Zdeňce Buršíkové, která vede domažlické učiliště. A spolupráci si nemůže vynachválit. „Máme tady tři kantory, truhláře, kteří měli svoji živnost. Jejich zkušenosti jsou obrovské, mají opravdu co dětem předávat. Popravdě řečeno se nám díky tomu konečně zvedl o obor zájem, který byl donedávna poměrně mizivý,“ přiznala.
Na škole působí sedm pedagogů v důchodovém věku. Až za ně bude hledat náhradu, doufá, že se jí znovu poštěstí jako u oboru truhlář.