Referenda se účastnil dostatečný počet lidí pro to, aby bylo platné. „Z celkového počtu 8782 voličů se referenda účastnilo přes 54 procent lidí, což je tedy 4794. Z toho 91,2 procenta voličů odpovědělo na položenou otázku ano,“ informoval Jan Janda z přípravného výboru referenda.
Lidé odpovídali na otázku „Chcete, aby město Sušice aktivně podporovalo zdravotní péči v rozsahu: lůžková interna, lůžková chirurgie, JIP, následná péče, ambulance, komplement (RTG, SONO, laboratoř), včetně pořízení CT přístroje v Sušické nemocnici?“
Starosta Sušice Petr Mottl z ODS uvedl, že v neděli nebo v pondělí bude vedení města řešit námitky některých voličů, že byl porušený zákon, kdy několik členů komise zastupující účastníky referenda ovlivňovalo voliče.
„Bylo jim sdělováno, že musí hlasovat, což není pravda, takže účast byla vyšší kvůli tomu, že se lidé báli,“ popsal starosta.
Sarah Huikari, dobrovolnice, která s přípravou referenda pomáhala, uvedla, že členové komise jen lidem, kteří potřebovali poradit, vysvětlovali formální věci, ale nikoho neovlivňovali.
Starosta k výsledkům referenda řekl, že pro vedení města se nic nemění. „To, co je v otázce, už město činí 15 let. Celou tuto dobu podporujeme nemocnici, takže pro nás se nic nemění,“ sdělil.
To si ale nemyslí pořadatelé referenda. Ti stále nemohou radním zapomenout, že loni v září vedení města hlasy ODS a ANO odvolalo dva jednatele nemocnice – Pavla Haise, který je i radním města za Piráty, a Václava Radu.
Poté totiž z nemocnice odešlo celkem devět lékařů a přestala fungovat chirurgie. Navíc se nepořídilo CT.
Na výsledek referenda čekal i Plzeňský kraj. Ten dal letos v květnu na stůl dvě varianty. První je, že od začátku příštího roku by mohl Sušickou nemocnici provozovat Plzeňský kraj v koordinaci s krajskou Klatovskou nemocnicí. Nemocnice by přitom zůstala v majetku města.
K lůžkové chirurgii, jejíž obnovení občanští aktivisté požadují, ale náměstek hejtmanky pro ekonomiku Pavel Karpíšek řekl, že Plzeňský kraj nemá personální kapacity na její zajištění.
Z výsledků referenda podle Jandy vyplývá, že by v úvahu připadala druhá varianta, kterou kraj navrhl. Tou je ponechání provozu na městě Sušici s tím, že kraj by na některé vyjmenované činnosti v nemocnici přispíval. Starosta se ale přiklání k tomu, že systémovější řešení, které je obvyklé i v jiných krajích, je provozování nemocnice krajem.
Výsledkem referenda v Sušici je i to, že více lidí zde vstoupilo do Pirátské strany, která se ve věci nemocnice v posledních měsících nejvíce angažovala. Předsedou místního sdružení Pirátské strany v Sušici se stal Jan Janda, který byl součástí přípravného výboru referenda. Do strany vstoupil i někdejší šéf nemocnice Rada.
Zřejmě kvůli zkušenostem z referenda v Sušici se změnil i zákon. „Pokud se jedná o referendum, které se má konat zároveň s parlamentními volbami, lhůty se v době nouzového stavu nepozastavují. To se ale v případě sušického referenda nestalo,“ vysvětlil Janda.
„Po podání návrhu na referendum úředníci na radnici v Sušici totiž sdělili, že kvůli nouzovému stavu se návrhem na referendum nemusí zabývat a aktivitu začali vyvíjet až za zhruba půl roku, kdy nouzový stav skončil,“ nastínil Janda, který referendum připravoval společně s dalšími zhruba dvaceti dobrovolníky deset měsíců.
Nevyhlásilo ho ale město, jak je to obvyklé, ale Krajský soud v Plzni na konci letošního srpna, tedy zhruba devět měsíců po podání návrhu na vyhlášení. Bylo to poté, co úředníci správního odboru města navrhovatelům referenda návrh několikrát vrátili s tím, že má vady, následně soud sdělil, že je návrh bezvadný.
Poté vedení města návrh neodsouhlasilo, tak se navrhovatelé opět obrátili na soud, který na konání kývl.
„Jednání zástupců ODS a ANO ve vedení města považuji za obstrukci, která měla vést k tomu, aby se referendum nekonalo společně s říjnovými volbami do parlamentu,“ komentoval to po rozhodnutí soudu Hais.
„Když jsme byli s Václavem Radou jednateli nemocnice, povedlo se nám rozsah péče uvedený v referendové otázce nasmlouvat s pojišťovnou. Kdyby pojišťovny nebyly přesvědčené, že je tam péče potřeba, tak by ji nikdy nenasmlouvaly. Covid nám její potřebnost ukázal, kdyby tam péče nasmlouvaná nebyla, lidé s covidem možná leželi v jiných nemocnicích na chodbách,“ sdělil tehdy Hais.