Podle Národního parku (NP) Šumava se jedná o nejhorší devastaci lesů za posledních 23 let. Jakmile se o tom správa parku v srpnu dozvěděla, odvoz dřeva zastavila a zahájila se společností Kašperskohorské městské lesy, které má lesy od města pronajaté a hospodaří na nich, správní řízení.
Těžba zničila Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky v bývalé první zóně NP, tedy v nejpřísněji chráněné zóně. Potok je místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný nebo zaházený kládami. Dále po těžbě zůstaly na ploše 16 tisíc metrů čtverečních, v součtu v délce 3,7 kilometru, obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje po těžké technice hluboké místy i více než jeden metr.
V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech podle Hnutí Duha nevratné.
„I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh ´asanovaly´, tedy zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě,“ shoduje se NP Šumava s Hnutím Duha, spolkem Šumava domovem, Českou společností ornitologickou a Okrašlavacím spolkem Zdíkovska. Ti všichni jsou účastníci řízení, které může vést k udělení pokuty a podání trestního oznámení za poškození životního prostředí.
Správa NP v této souvislosti připomněla, že vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody v krajině. Jen z projektu Life - Život pro mokřady -je to více než 150 milionů.
Zmíněná oblast, která kdysi bývala v první zóně parku, je nyní v zóně přírodě blízké. Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast by měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP ale kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla. Kdyby to udělala, k současné devastaci by podle nich nemohlo dojít.
„Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné,“ zlobí se Ondřej Volf z České společnosti ornitologické.
Poškozen byl také úsek historické Zlaté stezky
Podle turistů dochází k masivní těžbě také v okolí Obřího hradu. I zde provádí Správa NP Šumava šetření. Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím.
„Jsem zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy. Jedná se o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu těchto objektů,“ tvrdí Vladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
Město Kašperské Hory přitom podle Hnutí Duha dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů.
„Když se v parlamentu v roce 2000 jednalo o to, zda Kašperské Hory dostanou vrácený historický majetek v národním parku a nebo náhradní lesy mimo národní park, tak bývalý starosta Kašperských hor sliboval poslancům, že město bude plně respektovat národní park a že tam ve svých lesích budou hospodařit i lépe než Správa parku. Jeho nástupci ale tento slib nedodržují,“ řekl lesní odborník Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Současná starosta města Bohuslava Bernardová se k problematice odmítla vyjádřit. „Na místě probíhá v současné době třídenní šetření, výsledek zatím není žádný. Proto se k tomu nebudu vyjadřovat,“ sdělila krátce.
Vyjádření společnosti Kašperskohorské městské lesy se redakci zatím nepodařilo získat.