O vydání knihy se zasloužili i stavitelovi potomci Pavel a Petr Stelzerovi. „Vzpomínám si, jak jsem chodil s dědečkem po městě a on mi vyprávěl o svém dědečkovi Martinu Stelzerovi a ukazoval mi, co všechno postavil. Nikdy jsem ale nikde nenašel nějaké informace o jeho kompletní práci. Sháněl jsem lidi, kteří by byli ochotni prolézat archivy a údaje zjistit,“ říká Pavel Stelzer.
Jeho předek stavěl v Plzni v klíčovém okamžiku, kdy středověké město zbouralo hradby a doslova expandovalo do okolí. Postavil celé bloky a celé ulice domů.
Mezi jeho díla patří oba nejstarší a dodnes produkující plzeňské pivovary i dobřanský pivovar, Saský most, strojírna bratří Belaniů, německé divadlo i Curhaus v Konstantinových lázních. Kromě Martinské ulice po něm již mnoho připomínek nezbylo.
„Chodíme denně kolem jeho domů nebo v nich přímo bydlíme, ale jeho jméno neznáme. Nikde nenajdeme cedulku s nápisem, že toto postavil Martin Stelzer, natož abychom věděli, kdo to byl, jak žil, odkud se vzal. Počítal se totiž k německým měšťanům, a těm čeští národovci neradi přiznávali nějaké zásluhy o město. A i když sám žil skromně a peníze ho zajímaly jen jako prostředek k dalšímu stavění, patřil k bohatým měšťanům, a boháče zase nesnášeli socialisté a komunisté. Ani v rodině se toho o něm po pěti generacích a zvratech 20. století moc nedochovalo. S bráchou jsme dali dohromady některé materiály, které jsme měli k dispozici nebo se nám je podařilo objevit, většina práce ale byla na autorech,“ prozrazuje Stelzer.
Složitého úkolu informace o téměř zapomenutém staviteli najít a zpracovat je do knihy se ujali spisovatel Jan Drnek a historik Oto Brachtel.
„Ani my jsme ze začátku moc údajů neměli. Věděli jsme, že existuje Martinská ulice, ale co Stelzer v Plzni postavil, jsme netušili. Nejprve jsme přišli na ty větší stavby, jako byly dva pivovary a německé divadlo. Podařilo se nám najít Stelzerův nekrolog, který vyšel v německých novinách. A z něj jsme zjistili spoustu dalších věcí. Hlavně jsme se dozvěděli, že postavil kolem 400 budov. Stavěl účelové bydlení ve stylu neoklasicismu. V hranicích původního středověkého města domy spíše opravoval, ale nové stavby tvořil už vně historického centra,“ sděluje Jan Drnek.
Bylo to prý opravdu až téměř detektivní pátrání zjistit o Martinu Stelzerovi alespoň něco. „Nakonec se ale podařilo shromáždit ze střípků překvapivě dost materiálu, analyzovat je, pospojovat souvislostmi a s trochou spekulace, s trochou rizika omylu či nepřesnosti sestavit souvislý obraz osoby, zasadit osobu do prostředí a zbytek si domyslet, aby vznikl příběh stavitele. Doufáme, že výsledkem vydání knížky bude i nějaká cedulka, která by se mohla na některé ze Stelzerových staveb objevit,“ dodává.
Martin Stelzer se narodil v Dobřanech. Do Plzně přišel v roce 1826, když mu bylo jedenáct let. Kromě toho, že ve městě vybudoval celou řadu domů a vtiskl mu novou podobu, přispěl mu ještě jednou věcí.
Přivedl sem totiž z Vilshofenu bavorského sládka Josefa Grolla. Ten v Plzni jako první na světě uvařil světlý ležák od té doby jmenovaný plzeňského typu, který v současnosti představuje světově nejrozšířenější pivní styl.
S žádostmi o koupi knihy je třeba obracet se na vydavatele a současného držitele autorských práv Pavla Stelzera prostřednictvím mailu pavel@stelzer.cz nebo telefonu 603 411 813.