Až bude rekonstrukce hotová, zájemci se podívají nejenom do reprezentačního, ale také soukromého patra Oskara a Jany Semlerových. V domě zároveň vznikají výstavní a jednací prostory, návštěvnické centrum, kavárna a několik bytů. Projekt vyjde na zhruba 70 milionů korun.
Objekt na Klatovské třídě se skládá ze dvou křídel. V polovině se nacházely běžné byty, vedle pak přepychové zázemí pro židovskou rodinu, jejíž firma vyráběla drátěné zboží a později také gramofonové jehly v závodě nedaleko Vochova.
V novém sídle však Semlerovi zůstali pouze pět let, poté utekli před nacismem do Austrálie. Rezidenci už nikdy nedostali zpátky. Zabavený majetek připadl po válce městu, které ho v roce 2012 převedlo na kraj. Ten ho od té doby opravuje.
Letos došlo na podstatné zásahy. Restaurátoři už provedli první průzkumy v rozlehlé obývací hale.
„Ukázalo se, že některé prvky jsou v horším stavu, než jsme čekali. Velkou starost nám dělá mimořádně cenná podlaha z makassarského ebenu, z něhož je mimochodem známá jídelní stěna ve vile Tugendhat. Dovnitř zatékalo, takže spodní díl podlahy je úplně shnilý. Makassarský eben je jedno z nejdražších dřev. Navíc se velmi těžko shání,“ nastínil Petr Domanický, kurátor sbírky architektury ze Západočeské galerie v Plzni (ZČG), která dům spravuje.
Prozradil, že podobností s unikátní brněnskou funkcionalistickou stavbou od německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe je více. Plzeňský obývací pokoj v minulosti rovněž zdobila onyxová příčka, byť skromnějších rozměrů. Neobvyklý materiál a jeho kresba měly hosty zaujmout, jakmile vkročili do haly, proto byla součástí přijímacího „salonku“.
Semlerova rezidence |
„Kout naproti vchodu s dřevěným a keramickým obkladem, plynovým krbem a dvěma malými pohovkami ale v devadesátých letech zanikl. Chceme ho obnovit, včetně onyxové desky,“ řekl Domanický.
V prostoru, který byl srdcem celého bytu, se konala obchodní jednání, společenská i rodinná setkání. Uvnitř nechyběla ani zimní zahrada. Okna ovšem nejsou průhledná, nýbrž pouze průsvitná.
„Vila Tugendhat nabízela krásný pohled na celé Brno, zatímco Kulka po vzoru Loose použil opačný postup, aby odclonil svět interiéru od okolí. Plzeňský výhled nebyl zdaleka tak atraktivní,“ porovnal.
Raumplan je nejpatrnější z obývacího pokoje do galerie
Semlerova rezidence je unikátní především díky takzvanému raumplanu, což je zjednodušeně řečeno kaskádovité rozvrstvení místností v domě. Adolf Loos tento princip použil ve slavné pražské Müllerově vile, která se v mnohém s plzeňským bytem shoduje.
Nejpatrnější je raumplan právě z obývacího pokoje, který plynule přechází do galerie s vestavěnou knihovnou. „Jedinečný je kazetový strop se zlaceným podhledem. Také sem se dostala voda z vyšších podlaží, takže je poškozen. Jeho oprava by vyžadovala téměř kompletní demontáž, což není úplně snadné. Navíc nikdo nepočítal s tím, že by se někdy rozebíral. Podobně je tomu u obkladů po stranách haly z břízy severské. Jednotlivé díly zhotovila pražská nábytkářská firma Emila Gerstela, dovezla je do Plzně a teprve tady sestavovala,“ popsal Domanický.
Doplnil, že díky projektu dostane interiér i repliky dobového vybavení.
Ve vyvýšeném pokoji pro hosty vytvoří ZČG expozici, protože původní tvář zázemí se téměř nedochovala. Naopak u jídelny s osmibokým půdorysem mají restaurátoři spoustu práce, protože mahagonové obklady podél celého prostoru jsou zkroucené.
Zkrášlení se dočká rovněž kuchyně navazující na jídelnu, z níž se kdysi výtahem dopravovalo jídlo do různých částí domu. Odborníci přitom někdy narážejí na překážky. „Za první republiky se začaly používat jiné technologie. Vyráběly se třeba nitrolaky, které se dnes ale už nepoužívají. Opravit povrchy je komplikovanější, než se zdá,“ ozřejmil Domanický.
Při obnově vycházejí z fotografií, vzpomínek a hlavně z dochované plánové dokumentace Heinricha Kulky, který se na podobě rezidence výrazně podílel a po architektově smrti v roce 1933 realizaci dokončil.
Prostory budou přístupné zřejmě na přelomu 2021 a 2022
„Loos už dříve spolupracoval s Hugem Semlerem, což byl Oskarův bratr. Pro jeho rodinu navrhl část bytu na Klatovské 19, kde měla podle Loosova projektu vzniknout také nástavba rezidence Oskarovy rodiny. Místo toho došlo nakonec k přestavbě na Klatovské 110. Zde byl Loos u počátku příprav. Kvůli pokročilému stadiu jeho nemoci pak práci převzal spolupracovník Kulka,“ vysvětlil.
Adolf Loos
Proměna se děje také v prvním poschodí, které sloužilo pouze soukromým účelům a všechny místnosti jsou na stejné úrovni. Kromě oddělených ložnic pro manžele a koupelny se zde nacházejí dva dětské pokoje, zázemí pro služku, vychovatelku a menší sklady.
Řemeslníci aktuálně dělají nové podlahy a omítky. Pak je vystřídají restaurátoři, kteří se pustí do oprav dveří, tapet, mobiliářů a dalších prvků.
Zájemci se budou moci do reprezentačního i soukromého patra, kde mimo jiné vznikne menší badatelna a depozitář, premiérově podívat zřejmě na přelomu let 2021 a 2022.
Už příští rok však budou hotové některé prostory ve druhé části domu. Poskytnou velký jednací sál pro Plzeňský kraj, návštěvnické centrum, galerijní a školicí prostory, byty a kavárnu. Projekt vyjde na přibližně 70 milionů korun, přičemž 30 milionů šlo z evropských dotací.