Strategický dokument schválilo vedení Plzně. Jeho naplňování má mimo jiné postupně napravit důsledky rozsáhlých demolic, které v minulém století souvisely často s budováním frekventovaných silničních tahů středem města.
Regenerace středu města má do značné míry zpříjemnit veřejný prostor. Znamená to třeba vysadit aleje stromů v ulicích, postavit mateřské školy i dětská hřiště a vytvořit podmínky pro stavbu bytových domů. Aby se zklidnil automobilový provoz, mají vzniknout nové pěší zóny a přibude míst s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů za hodinu.
„Podstatnou součástí změn má být zlepšení veřejného prostoru. Toho lze dosáhnout například instalací kvalitního mobiliáře, potlačením vizuálního smogu nebo - pokud je to možné - využitím zeleně,“ prohlásil náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.
Ten zdůrazňuje, že se plány regenerace nově vztahují na dříve opomíjené oblasti, jako je například náměstí Emila Škody. „Je zpracovaná studie, která počítá se zástavbou,“ uvedl náměstek.
Šindelář vysvětluje, že nově schválený dokument k revitalizaci centrální oblasti je koncepce, která říká, jak by se mělo ve středu Plzně investovat, stavět a zlepšovat prostředí.
„A je to jakýsi zásobník myšlenek, které se týkají toho, že v centru žije poměrně málo lidí, asi jen deset tisíc. Nemuselo by to tak být, mohlo by se to změnit,“ tvrdí náměstek. Věří, že zkvalitnění veřejného prostoru je cesta, které může přilákat lidi do stávajících budov a být impulsem k tomu, aby nové domy vznikly v dnešních prolukách.
Podle Šindeláře bude navazovat na dokument o revitalizaci centrální části Plzně ještě plán na využití okolí plzeňských řek. „Bude tam jasná návaznost, protože v centrální části města se řeky potkávají,“ říká.
Na přípravě dokumentu se podíleli zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKR) a navazovali přitom na plán oživení centrální oblasti zpracovaný v Plzni již před více než deseti roky.
„Nyní jeho záběr rozšiřujeme o tři lokality asi na 200 hektarů. Nový dokument by měl být závaznější. Zaměřuje na struktury zástavby a veřejná prostranství. Chceme přitom například chránit vnitrobloky a zeleň v nich. Deklarujeme, že bychom chtěli minimálně zdvojnásobit počet obyvatel žijících v centrální oblasti,“ uvedl architekt Jaroslav Holler z ÚKR.
Upozorňuje, že více než pětina centrální oblasti města nemá žádnou zástavbu. Poukazuje přitom na lokality Centrálního autobusového nádraží nebo Rychtářky. „Jsou tam místa, která jsou nevyužitá, neosídlená, mrtvá. Prostorové rezervy centra Plzně jsou velké,“ konstatoval.
Centrum je od války rozbité, říká architekt
Podle Hollera do města dojíždí za prací desítky tisíc lidí, a pokud by měli možnost získat ve městě bydlení za slušných podmínek, část z nich by to využila.
„Pro bytovou výstavbu je tady hodně prostoru. Centrum je v podstatě od války rozbité a nedostavěné. Navíc se v něm bouralo ještě v 70. i 80. letech a v oblasti byl zdevastovaný bytový fond,“ popisuje Holler.
V mnoha lokalitách středu Plzně jsou podle něj velmi nepříznivé podmínky pro chodce.
„Je tam velké zatížení dopravou a na pěšáky se moc nemyslelo. Chceme proto například kromě městských tříd nebo obslužných komunikací, kde jezdí trolejbusy, zavést zóny 30, jaké jsou ve Skrétově ulici nebo v ulici Kardinála Berana. A chceme v ulicích doplňovat aleje stromů. Bude například po jedné straně Purkyňovy ulice ,“ popsal architekt.
„Dále navrhujeme rozvoj pěších zón. Například v části Resslovy ulice by mohla být minimálně obytná zóna. Je tam škola, tak by tam chodci měli mít přednost. V centru by měly přibýt mateřské školy i dětská hřiště. Jedno z nich bych si dokázal představit například na Masarykově náměstí,“ přiblížil.
