Prokázalo se, že pivu jsou lidé věrní, říká obchodní ředitel Prazdroje

  8:38
Hospody jsou kvůli pandemii znovu zavřené. Podle zkušeností Plzeňského Prazdroje jen zhruba každá desátá nabízí pivo z okénka a prodávají sotva polovinu toho, co prodávaly před rokem. Pivovarům přitom odbyt neklesl zdaleka tak rapidně, zákazníci si pro pivo prostě došli do obchodů. „Lidi jsou pivu prokazatelně věrní,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz Hrozně si váží lidí, kteří mají v této době svůj podnik otevřený. Stejně tak si váží pravidelných hostů, kteří se snaží skrze objednávky v okýnkách držet svůj oblíbený podnik nad vodou. | foto: Plzeňský Prazdroj

Lze nějak jednoduše říct, co se teď děje na trhu?
Když odhlédnu od piva a budu mluvit o celém gastrobyznysu, přirovnal bych to k pacientovi, který leží na zádech a každý se ho nějakým svým způsobem snaží resuscitovat. To, co nejvíc potřebuje, je umělé dýchání, což v tomhle prostředí znamená rozvolňování protiepidemických opatření. Protože bez hostů a bez peněz, které přinášejí, je obor neudržitelný.

Hospodští se snaží držet nad vodou prodejem z okének, i Prazdroj je v tom podporuje. To za umělé dýchání nepovažujete?
Hrozně si vážím lidí, kteří dnes mají podnik otevřený, a stejně tak si vážím pravidelných hostů, kteří se snaží skrze svoje objednávky v těch okýnkách držet svůj oblíbený podnik nad vodou. Jestli je to ekonomické, nebo ne, o tom ta debata není. Tohle není dlouhodobě udržitelné. Kdybyste se dnes zeptal hospodského, jestli je schopen přes okénko fungovat v následujících 12 měsících, tak sice najdeme nějaké procento hospod, kde řeknou, že to zřejmě dokážou, ale druhá věc je, jestli tohle je ten byznys, který chtějí dělat.

Chcete říct, že prodej přes okénka hospody prostě zachránit nemůže?
Nemůže. Hospoda je ekosystém závislý na hostech a na tom, kdo a jak poskytuje tu službu. Z podniků, které v Česku zásobuje Plzeňský Prazdroj, je teď v provozu přes okénko 11 procent. To je strašně málo. Těch jedenáct procent je samozřejmě na jednu stranu dobrá zpráva, ale opačný pohled říká, že 89 procent hospod je zavřených.

Pivovar hospodám pomáhal – dodávkou prázdných PET lahví, zmenšením velikosti sudů, aby se pivo nekazilo, poradenstvím, odkladem splatnosti faktur…
To jsou asi klíčové věci, které pro hospodské můžeme udělat. Pomáhali jsme jim, aby dokázali prodat pivo, které v hospodách bylo, protože má jen určitou trvanlivost. A těm hospodám, které nechaly zavřeno, jsme pomáhali zbavit se neprodaného piva a dobře zakonzervovat celé zařízení, aby po otevření mělo pivo zase dobrou kvalitu. Gastronomie teď dostává hrozné rány, a když my jako dodavatelé na jedné straně a hosté na straně druhé odvětví nepomůžeme, tak můžeme mít za čas svoji oblíbenou restauraci nebo hospůdku zavřenou. Když hospodské podržíme, vrátí nám to v budoucnu tím, že se o nás budou dobře starat. Hospoda je odjakživa základ všeho, co se v zemi dělo. Nechceme se přece dočkat toho, že budeme sedět jenom doma.

Prazdroj má dost velkou síť odběratelů na to, aby mohl říct, co se na trhu děje. Kdysi jste jako první vyčíslovali zavírání hospod v souvislosti s EET nebo zákazem kouření. Vidíte teď, že už by to někdo kvůli pandemii definitivně vzdal? Kolik takových případů očekáváte?
Já jsem hlavně optimista a opravdu mě zvedly ze židle výroky odboráře Bohumíra Dufka, že část restaurací může klidně zaniknout, že je to ozdravný proces. To načasování a způsob komunikace, to si prostě nezaslouží žádný podnikatel. O schopnosti hospodského přežít nakonec rozhodují jenom zákazníci, kteří k němu chodí. Teď tušíme, že zůstane zavřených zhruba 10 procent hospod. Mimo jiné ale také proto, že leden a únor je ta nejhorší část sezony. Pokud by se hospodští a restauratéři nemohli nadechnout v prosinci, ale směli otevřít třeba až 1. ledna, tak by pak otevření odkládali. Někdo zřejmě skončí, vůbec ale nečekám, že by končily desítky procent tuzemských hospod. Záleží ovšem hlavně na vývoji pandemie.

Jde vypozorovat, že by se za současné situace měnilo chování konzumentů piva?
Musíme trochu odstoupit od hospod. Poslední čísla máme za září a z těch plyne, že za devět měsíců roku 2020 se spotřeba piva v České republice propadla řádově jen o jednotky procent, zřejmě mezi 3-4 procenty za celý trh.

To je tedy překvapivě málo, když na jaře vypadly více než dva měsíce…
Co se celkové spotřeby piva týče, není to významné. Ale brutální to začne být, když zjistíte, že prodeje čepovaného piva klesly o 20,5 procenta. To je číslo za celý tuzemský trh. Odhad propadů tržeb českých pivovarů, pokud se neotevře do začátku prosince, je jenom za druhou vlnu kolem tří miliard korun.

Zájem zákazníků se celkem logicky přesunul k lahvovému pivu, které lze koupit v otevřených obchodech s potravinami…
Ano. Nicméně vzhledem k tomu, že v Čechách se už posledních deset let vypije více lahvového a plechovkového piva než čepovaného, nelze tak docela mluvit o přesunu. Objemy, které se ztratí v hospodském byznysu, jsou ovšem nenahraditelné. Hospodský neprodává láhve a plechovky, takže z toho zmíněného přesunu nemá nic. Jednoznačně pozitivní je fakt, že pivo je důležité pro národ i v téhle těžké době, a když si ho lidi nemůžou vychutnávat v hospodě, tak si ho vychutnávají doma. To je strašně dobrá zpráva pro pivovar: pivo zůstalo v srdcích a hlavách lidí.

Podle toho by vám nemuselo záležet na tom, zda lidi kupují vaši produkci v hospodě, nebo v obchodu. Proč o hospody tolik bojujete?
Jsou základem pivní kultury. Ale třeba i z pohledu ekonomiky je samozřejmě mnohem lepší prodávat pivo v hospodě než v láhvi v řetězci. Každé procento přesunu spotřeby do balení, jako je láhev nebo plechovka, znamená růst nákladů, celkově přicházíte o peníze. A současně ztrácíte i tu hodnotu, kterou host platí za konzumaci hospodě. Prostě mizí celý ten byznys a nelze ho nahradit.

Tomáš Mráz

  • 40 let
  • vystudoval ekonomii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích
  • obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje od  června 2017
  • předtím působil v obchodu Plzeňského Prazdroje téměř devět let na různých manažerských pozicích
  • zásadním způsobem se zasloužil o posílení prodejů v segmentu restaurací a hospod

Myslíte, že dvojí uzavření hospod může změnit chování zákazníků dlouhodobě?
Myslím, že ne. Existují dlouhodobé trendy, a ty se jen potvrzují. Krátkodobě se děje to, že se některé trendy zrychlily. Především však máme zkušenost, že poté, co se hospody otevřely, byly prodeje za červen až září lepší než ve stejném období loni. Zkušenost říká, že jakmile se příležitost znovu objeví, lidi se vrátí. Nepřestanou do restaurací chodit.

Jaké významnější trendy jste měl na mysli?
Dlouhodobě je zřetelný přesun k prémiovým pivům, roste význam ležáků. Jak jsem říkal, roste podíl piva prodávaného v lahvích a plechovkách. Teď například zjišťujeme, že má pandemie vliv na to, v jakých baleních si lidé pivo kupují. V současné době je populární vratná láhev, mnohem víc než kdy v minulosti. A klesá množství piva, které se prodává v obchodech v PET láhvích, což souvisí i s preferencí obalů, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

V Plzni zůstalo otevřených 14 % hospod s plzeňským pivem, což je o tři procenta víc než celorepublikový průměr. Registrujete ještě nějakou zajímavou regionální odlišnost?
Zajímavý výkyv je na severu Moravy, kde je sice otevřeno jen těch průměrných 11 % provozoven, ale lidi tam přes okénka vypijí více piva. Jsou to teď ti nejloajálnější konzumenti čepovaného piva. Hodně hospod s otevřenými okénky je v Praze, naopak zase na Zlínsku je jich jen osm procent.

Nemyslíte, že kdyby se teď otevřelo, budou mít lidi ještě strach jít si sednout do společnosti?
Důležité je podívat se na pravidla, definovaná systémem PES i pro hospody. Pracuje se tam s obsazeností celého podniku a s tím, kolik lidí může sedět u jednoho stolu. Určitě to není tak, že by se v dohledné době mohli hosté v restauraci tlačit. My podporujeme aktivity Svazu pivovarů a sladoven, který deklaruje, že restaurace má být bezpečný prostor. A v málokterém prostoru je přece možné tak dobře řídit průtok lidí jako v restauraci. Jsou daná pravidla, a pokud chce někdo podnikat, tak ta pravidla musí dodržovat.

V létě se lidi po týdnech přísných opatření těšili na pivo i na společenský kontakt. Pro pivovar jsou určitě druhým vrcholem Vánoce. Jaké čekáte, že budou?
To je velkým otazníkem. Víme z průzkumů, že chování lidí je velmi podobné jaru a první vlně pandemie. Zákazníci nakupují větší objemy zboží a méně často chodí do obchodů. Myslím, že to tak bude i nadále a že lidé v obchodech nechají větší sumu, protože nemají kde jinde peníze utratit. Na druhou stranu jako optimista můžu při pohledu na zdravotnická data doufat, že by se mohlo podařit hospody před Vánoci otevřít a gastrobyznys by se mohl trochu nadechnout.

Oslava piva Pilsner Fest (6. 10. 2019)